Čína a její značný vliv v Evropě: Je třeba se ponaučit, aby se podobná situace už neopakovala, zní ze Sinopsis

Nárůst čínského vlivu v Česku je spojován především s nástupem Miloše Zemana na prezidentský post roku 2013. Ještě o rok dříve se však stát zapojil do iniciativy 16+1, což odráželo atmosféru očekávání spolupráce s Čínou v ekonomické oblasti.

Podle webu Ministerstva zahraničí jde o platformu spolupráce Čínské lidové republiky s šestnácti zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy. K prvnímu oficiálnímu setkání premiérů těchto zemí došlo 26. dubna 2012 ve Varšavě. Od té doby se konaly každoroční summity, které vždy hostil jeden z členských států. Skupina se soustředí na rozvoj v oblastech investic, dopravy, financí, vědy, školství a kultury. Prioritami ekonomické spolupráce jsou rozvoj infrastruktury, ekologicky šetrné technologie a podpora inovací, vypsal resort zahraničí.

Skupina původně vznikla jako 17+1, nicméně v květnu 2021 litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis oznámil, že jeho země uskupení opouští. Litva rozhodnutí odůvodnila mizivým praktickým přínosem členství v tomto uskupení pro naprostou většinu zemí, zejména v řadách Evropské unie. 

Peking následně jednání Vilniusu ostře odsoudil a zahájil nepřímý hospodářský bojkot východoevropského státu. Litva pro něj sice není nijak důležitá, díky jejímu členství v EU však má čínská odveta dopady i na ostatní země Evropy. Brusel se za malou zemi nakonec postavil a podal oficiální stížnost na čínskou obchodní blokádu Litvy ke Světové obchodní organizaci (WTO). 

Ředitel Sinopsis Hála na konferenci popisoval období mezi lety 2013 a 2018 jako léta rostoucího čínského vlivu v Evropě. „Je potřeba vyvodit ponaučení, aby se podobná selhání do budoucna neopakovala. Roku 2012 se Česko zapojilo do iniciativy 17+1, ale až o rok později začala byznys prorůstat i politika.“

Jako sídlo svých aktivit si vybrala Českou republiku čínská společnost CEFC. Koupila podíly v několika firmách, jako například Pivovary Lobkowicz Group, strojírenský a metalurgický podnik Žďas Žďár nad Sázavou, fotbalovou Slavii a také stadion v Edenu. CEFC v Česku spravovala aktiva za 1,5 miliardy eur. 

Se společností CEFC se pojila nejedna kauza. Newyorský soud poslal do vězení jejího předáka Patricka Hoa, kterého shledal vinným z uplácení vrcholných afrických představitelů a zástupců OSN. O všem dokonce věděl jeho přímý nadřízený a předseda CEFC Jie Ťien-ming. Právě tohoto muže jmenoval někdejší předseda Valného shromáždění svým „čestným poradcem“. Téhož roku Jie získal dokonce funkci poradce českého prezidenta Miloše Zemana. 

Hála zmínil, že o korupčních aktivitách spojených s firmou CEFC v rámci Česka žádné zprávy nejsou. „Nakonec se ukázalo, že Česká republika prokazuje docela slušnou institucionální odolnost a nevyšla z toho tak špatně. Napomohl i systém otevřených a pluralitních médií,“ vylíčil. Když začal růst čínský vliv, tak mediální scéna měla problémy s akvizicí mediálního domu MAFRA. „Nakonec ale média pomohla a ukázala se jako odolná. Po téměř deseti letech tedy můžeme konstatovat značnou systémovou odolnost.“

Kauza CEFC a ČSSD

K celé záležitosti se vyjádřila také členka Sinopsis a profesorka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová. Podle ní čínští partneři zdůrazňovali, že spolupráce bude oboustranně výhodná a nejde o nic jiného než byznys. „Pak se ale ukázalo, že se v obchodní oblasti spolupráce moc nepromítla, promítla se spíše v politické oblasti. Vysoce postavení čeští politici obhajovali, že potřebujeme čínské investice a také dobré vztahy s Pekingem,“ nastínila.

Dokládá to čínské úsilí o české politické strany. „Je potřeba si coby vyspělá země připustit, že v historie je v zásadě na naší straně. Zbavili jsme se komunistického režimu a musíme řešit socioekonomické a jiné problémy. Nehrozí ale, že bychom museli žít v normách jiných mezinárodních úmluv,“ doplnila Lomová s tím, že Peking usiluje o určování norem mezinárodní politiky a podílení se na tvorbě globální budoucnosti.

Podle Lomové je zajímavé, jak si čeští partneři vůbec nelámali hlavu s tím, jestli je obchodním partnerem renomovaná firma nebo pochybná instituce jako právě CEFC. Připomněla kauzu propojení exministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) s jeho blízkým spolupracovníkem Jakubem Kulhánkem a touto firmou.

Právě Kulhánek byl ještě roku 2021 jmenován do vlády coby ministr zahraničí. V resortu skončil roku 2016 s tím, že ve výběrovém řízení nezvládl obhájit svou pozici. Podle serveru iRozhlas.cz jeho odchod provázely pochybnosti kolem zkoušky z ruštiny, kvůli které odletěl do Kyjeva místo toho, aby ji složil zadarmo v Černínském paláci. Následně získal angažmá právě v této společnosti, kde podle svých slov působil jako externí konzultant a mimo jiné se věnoval analýze investičních projektů a regulačnímu prostředí Evropské unie.