Moldavské autobusy se na cestě z Francie do vlasti asi vyhnou ČR

Moldavsko nepožádalo české úřady o povolení průjezdu tří autobusů s více než dvěma stovkami Moldavanů, které při návratu z Paříže uvázly v neděli na severovýchodě Francie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dnes ČTK řekl, že Česko obecně tranzit umožňuje. O případu v neděli informovala agentura AFP, podle níž Německo a Česko průjezd autobusů přes svá území nepovolily. Dnes odpoledne však německá tisková agentura DPA napsala, že autobusy budou moci přes Německo projet k rakouským hranicím a Česko tedy objet.

"Ani jeden z našich resortů (ministerstvo vnitra nebo ministerstvo zahraničí) neobdržel žádný oficiální požadavek z moldavské strany ohledně potvrzení tranzitu. V obecné rovině naše pravidla umožňují tranzit přes naše území cizím státním příslušníkům, ale standardně se to dělá na základě nóty zastupitelského úřadu," uvedl Petříček. K tomu, jak situace vznikla, bližší informace nemá. Jak ale podotkl, česká strana s Moldavskem už v několika případech takto v minulosti spolupracovala.

Agentura DPA však dnes odpoledne napsala, že německá policie našla řešení situace. Autobusy budou moci projet přes německé území k rakouským hranicím, kde jim bude na přechodu v Pasově umožněna cesta dál. O tomto scénáři, který by se mohl uskutečnit ještě během dneška, byly podle agentury informovány země sousedící s Německem. Při tomto řešení by se autobusy českému území zcela vyhnuly.

Celkem tři autobusy, které si pronajala moldavská cestovní kancelář, vyrazily v sobotu z Paříže do Moldavska, od nedělního rána ale stály na dálničním odpočívadle u východofrancouzského městečka Brumath, několik kilometrů severně od Štrasburku.

?INFO - #Brumath : 250 Moldaves sont coincés sur l'aire de repos de #Brumath (autoroute #A4) en Alsace, car ils ne peuvent pas franchir la frontière franco-allemande en raison du confinement lié à la #pandémie de #COVID19. Ils ne possèdent aucunes protections contre le virus. pic.twitter.com/b2otdAVx4A

— FranceNews24 (@FranceNews24) April 26, 2020

Prefekt departementu Bas Rhin, jehož je Štrasburk správním centrem, v neděli uvedl, že Francie kvůli Moldavanům už zahájila jednání s Německem, Českem i Moldavskem. Podle něj Němci autobusy odmítli pustit přes hranice poté, co Česko uvedlo, že je na své území následně nevpustí. Autobusy se z hraničního přechodu Roppenheim poté vrátily na nedaleké dálniční odpočívadlo. Místní list Les Dernières Nouvelles d'Alsace (DNA) uvedl, že v autobusech byli turisté i lidé, kteří ve Francii pracovali.

Moldavský konzul ve Francii Eugen Vizir listu DNA podle nedělních informací řekl, že "společnost, která neměla povolení k vykonání této cesty z důvodu současné zdravotní situace, riskovala". Podle něj moldavské velvyslanectví v Paříži neplánuje zorganizovat návrat svých občanů do vlasti a spoléhá na zodpovědnost dopravce.

Související

ČSSD

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka

ČSSD bude v lednu na sjezdu hlasovat o nových stanovách a volit místopředsedu, řekla dnes ČTK mluvčí sociální demokracie Jitka Pavlíková. Nejužší vedení ČSSD totiž na konci října opustil místopředseda a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sjezd se nakonec místo původně zvažovaného Hradce Králové uskuteční v sobotu 7. ledna v Brně a mezi důležité body bude patřit i potvrzení mandátů členů a náhradníků ústřední kontrolní komise.

Více souvisejících

Tomáš Petříček ,  Česká republika ,  Moldavsko ,  Francie ,  Turisté

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 55 minutami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy