Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila Sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Předloha odolala opozičnímu návrhu na vrácení vládě k přepracování. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Ve druhém čtení budou mít poslanci možnost přednášet své pozměňovací návrhy. Závěrečné schvalování se očekává v první polovině července.
Vláda kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru a opatřením proti ní přišla s návrhem na zvýšení schodku už potřetí. Původně schválený schodek 40 miliard se postupně zvýšil nejprve na 200 miliard, poté na 300 miliard a nyní má být 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufá v to, že tato změna rozpočtu je už poslední.
Vláda původně navrhovala, aby Sněmovna schválila navýšení schodku ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Tento postup nejprve minulý týden nedoporučil rozpočtový výbor a dnes ho neschválila ani Sněmovna. Novela tak musí absolvovat všechna tři čtení.
Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekli ČTK, že Sněmovna novelu projednává jako běžnou změnu zákona. Podle nich to znamená, že poslanci budou moci podávat i takové pozměňovací návrhy na přesuny peněz, u nichž neuvedou jejich zdroj. Mohlo by to znamenat i výsledné zvýšení schodku nad navržených 500 miliard.
Z krize je možné se proinvestovat, ale z krize se není možné prodotovat dotacemi kamarádům. https://t.co/dCvpOt427f
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) June 23, 2020
Původně schválený rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 1578,1 miliardy korun, nejnovější návrh přichází s příjmy 1364,8 miliardy. Původně schválené výdaje činily 1618,1 miliardy korun, nyní proti tomu vzrostly na 1864,8 miliardy korun. Státní dluh se má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.
Většina opozice návrh kritizovala. Vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít, nebo že se nepokouší o úspory. Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil jako poslanec pozměňovací návrh, který rozdělení peněz upřesňuje.
"Ten schodek 500 miliard je nutné vnímat optikou toho, co všechno státní rozpočet sanuje," zdůraznila Schillerová. Jde například o zvýšené výdaje ve zdravotnictví, propad příjmů státního rozpočtu, pomoc zaměstnavatelům v regionech, podporu zaměstnanosti a spotřebu v regionech. Podle ní se to projeví i na vyšších příjmech z daní v rámci jejich rozpočtového určení.
Rozpočet podpořila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Řekla, že díky vládě a rychlé reakci Parlamentu není 350.000 lidí bez práce a můžou nadále živit svoji rodinu. "My jsme ochotni diskutovat v druhém a třetím čtení o výši 500 miliard schodku. Ale předem chci říci, že nebudou-li vyslyšeny naše pozměňovací návrhy, nebude-li například přidáno zdravotním sestrám v sociálních oblastech, potom naši podporu nečekejte," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval, aby Sněmovna vládě vrátila rozpočet s doporučením snížit výdaje a schodek o 80 miliard korun a doplnit do materiálu makroekonomický rámec.
Související

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše
státní rozpočet , Poslanecká sněmovna , Alena Schillerová , Andrej Babiš , Miroslav Kalousek , Kateřina Valachová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
před 2 hodinami

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
před 2 hodinami

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
před 3 hodinami

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
před 3 hodinami

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
před 4 hodinami

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
před 6 hodinami

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem
před 7 hodinami

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera
14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.
Zdroj: Jakub Jurek