Stát se musí omluvit za Zemanovy výroky o Šarapatkovi, NS odmítl dovolání

Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ministerstva financí, které žalobě nynějšího člena Rady České televize čelilo. Přímo hlavu státu zažalovat nelze.

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel po dohodě. 

"Dovolání bylo odmítnuto. Nejvyšší soud v rozhodnutí mimo jiné píše, že nemá žádný úvahový potenciál, který by mohl současnou judikaturu změnit," řekl serveru SeznamZpravy.cz Šarapatkův právní zástupce Artur Ostrý. V minulosti podle serveru podal v kauze návrh na exekuci, která byla pozastavena do doby, než NS rozhodne. Pokud se ministerstvo financí neomluví, bude podle Ostrého řízení znovu otevřeno.

"Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana (...). Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit," reagoval na rozhodnutí soudu Šarapatka na twitteru.

Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana... :-) : Nejvyšší soud odmítl dovolání MF, resp. Hradu a potvrdil rozsudky nižších soudů: Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit. Děkuji JUDr. Artur Ostrý za nasazení a odvahu a vám všem, kteří jste byli s námi... pic.twitter.com/2kcOuRaPUJ

— zdeněk šarapatka (@zdeneksarapatka) September 7, 2020

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání ve sporu o omluvu za prezidentův výrok na adresu Zdeňka Šarapatky ministerstvo financí obdrželo, sdělil ČTK mluvčí resortu Jakub Vintrlík. "Ministerstvo financí toto rozhodnutí respektuje," doplnil. "Omluva půjde doporučeným dopisem a zároveň ji ministerstvo financí zveřejní na svých webových stránkách," upřesnil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Předpokládá, že dopis ministerstvo pošle v tomto týdnu a na svém webu omluvu zveřejní jeden nebo dva dny po odeslání. "Vycházím z toho, že první by si to měl přečíst pan Šarapatka," dodal Žurovec.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle své žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj Zemana ve vztahu ke kauze Olovo.

O tom, že se ministerstvo musí omluvit, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 loni v květnu, pražský městský soud rozhodnutí na začátku letošního roku potvrdil. Ministerstvo financí v tehdy zamítnutém odvolání argumentovalo tím, že Šarapatka neprokázal nesprávnost úředního postupu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Soudce však tehdy poukázal na judikaturu NS, podle níž se za úřední postup považují i širší aktivity prezidenta.

Zástupkyně ministerstva tehdy také upozornila, že v obdobném sporu mezi státem a vnučkou novináře Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou Obvodní soud pro Prahu 1 loni v říjnu nepravomocně rozhodl, že veřejný projev prezidenta nemůže být nesprávným úředním postupem. Pražský městský soud ale následně částečně vyhověl odvolání Kaslové a rozhodl, že se ministerstvo má omluvit za to, že Zeman opakovaně označil novináře Ferdinanda Peroutku za autora článku "Hitler je gentleman". Spor je nyní také u Nejvyššího soudu, který dosud nerozhodl. Dovolání podala Kaslová i ministerstvo financí.

Zeman už dříve čelil žalobám kvůli svým výrokům. Například v roce 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit novináři Ivanu Brezinovi za výrok, že psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

V roce 2000, téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi za prohlášení, že ho po vyloučení z ČSSD nechtěli přijmout ani komunističtí poslanci. V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Prohlásil o něm, že zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Zdeněk Šarapatka Ministerstvo financí Nejvyšší soud prezident čr

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 2 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 3 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 5 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 6 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy