Dětí s podporou ve škole přibývá, speciálních tříd je stále méně

Zatímco v běžných třídách základních škol se za poslední desetiletí zhruba zdvojnásobil počet postižených či jinak znevýhodněných dětí, ve speciálních třídách je jich čím dál méně. Těchto tříd i proto od školního roku 2007/2008 o třetinu ubylo. Celkově se množství žáků, kteří mají ve škole nárok na větší podporu při učení, zvětšilo o čtvrtinu. Loni jich bylo 95.631. Největší nárůst zaznamenaly školy v posledních dvou letech. Vyplývá to z dat, které Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svém webu.

Většina zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. V roce 2016 začala platit vyhláška o společném vzdělávání dětí, díky které začaly mít školy nárok na peníze ze státního rozpočtu pro asistenty pedagoga a různé učební pomůcky pro handicapované i talentované děti.

Nejvíce dětí se speciálními potřebami při vzdělávání přibylo ve školách právě od školního roku 2016/17, a to 16.914. V předchozích devíti letech činil nárůst 2423 dětí. Zatímco před jedenácti roky bylo dětí se speciálními potřebami při vzdělávání 76.294, loni jich podle statistik do škol chodilo 95.631. Podle odborníků nárůst neznamená, že do škol chodí více těchto dětí, ale pouze to, že je systém více eviduje. Čím dál častěji dostávají nějaký druh podpory.

Zhruba 70 procent žáků se zvláštními potřebami chodilo loni do běžných tříd základních škol. Šlo o 68.419 dětí. Jejich počet za deset let vzrostl o 90 procent. Ve školním roce 2007/2008 jich bylo 36.085. Od té doby do roku 2015/2016 jich v běžných třídách přibylo 17.121, za poslední dva roky pak dalších 15.213.

Naopak ve speciálních třídách běžných škol a ve speciálních školách dětí ubylo. Ve speciálních školách se jich loni učilo zhruba 22.000, což je přibližně o třetinu méně než kolem roku 2008. Ještě větší úbytek zaznamenaly speciální třídy v běžných školách. Loni jich tam bylo 5259, tedy asi o dvě pětiny míň než deset let před tím.

Klesl rovněž počet speciálních tříd i speciálních škol. V běžných školách fungovalo před jedenácti roky 836 tříd pro děti, které potřebují speciální podporu při učení. Loni bylo těchto tříd 579. Počet speciálních škol se snížil z 435 na 332. Tyto školy měly ve školním roce 2007/2008 3969 tříd, loni o 1131 míň.

Odborníci nejsou zajedno, nakolik je zařazování handicapovaných dětí do běžných škol správné. Vyhlášku z roku 2016 ministerstvo školství od té doby dvakrát upravilo a v listopadu představilo návrh dalších změn, který vyvolal rozporuplné reakce. V novele chce mimo jiné umožnit, aby do speciální školy mohli chodit společně žáci s různými druhy postižení. Nyní jsou tyto školy vždy jen pro určitý handicap.

Podle Asociace speciálních pedagogů ČR by navrhovaná změna pomohla speciálním školám, které teď mají problém s naplněním. Některá ministerstva a řada neziskových organizací ale tvrdí, že by to vedlo k odklonu od společného vzdělávání dětí v běžných školách, ke kterému se ČR zavázala v mezinárodních úmluvách.

Související

Andrej Babiš

Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty

Předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (oba ANO) uspořádali ve Strakově akademii česko-izraelskou konferenci zaměřenou na ochranu dětí v online prostředí. Hlavním tématem bylo představení fungování izraelského Úřadu pro ochranu dětí v online prostředí Unit 105, specializovaného pracoviště zaměřeného na prevenci a řešení kybernetických hrozeb ohrožujících děti a mladistvé.

Více souvisejících

děti ,  Školství

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Google, ilustrační fotografie

Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby

Rozsáhlý výpadek cloudových služeb společnosti Google způsobil v úterý dopoledne značné problémy celé řadě firem, finančních institucí a veřejných služeb ve Velké Británii a dalších evropských zemích. Technický incident v londýnském datovém centru zasaženém výpadkem elektrického proudu ochromil fungování internetového bankovnictví, doručovacích služeb i soudních jednání vedených na dálku.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté

Americký prezident Donald Trump využil nejnovější vlnu násilných nepokojů a rabování ve Francii jako odstrašující příklad před nadcházejícími podzimními volbami do amerického Kongresu. Během svého předvolebního vystoupení v Kansasu prohlásil, že pokud v nadcházejících volbách uspějí zástupci Demokratické strany, čelí Spojené státy hrozbě podobného chaosu a destrukce, jaká v těchto dnech zasáhla francouzská města.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na ukrajinskou vládu s cílem dosáhnout rychlé dohody o ukončení konfliktu s Ruskem, a to i za cenu výrazných územních ústupků ze strany Kyjeva. Bílý dům v posledních týdnech zintenzivňuje kroky směřující k normalizaci vztahů s Moskvou a návratu ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní diplomatickou scénu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom americká administrativa stále častěji označuje za hlavní překážku pro dosažení míru.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 5 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 6 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 7 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy