Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici.
Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi potvrdil, že vláda se bude v pondělí Plagovým návrhem zabývat. Podle ministrského předsedy je nutné jasně říci, kdy se děti vrátí do škol a budou moci opět sportovat bez ohledu na protiepidemický systém a počty hospitalizovaných s koronavirem. Podle Babišova názoru by se v souvislosti s návratem dětí do škol měly z veřejného pojištění hradit PCR testy.
Pravidelné plošné testování na koronavirus by podle materiálu ministerstva mělo umožnit bezpečné znovuotevření škol i v nepříznivé epidemické situaci. Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad v tomto smyslu za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky a riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva přitom neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v ČR kolem 1200 a základních zhruba 4200.
Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98.000 středoškoláků a 30.000 zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. Otázkou finančních zdrojů se ale víc materiál nezabývá. Zajištění testování by podle něj měly mít na starosti kraje, které střední školy nejčastěji zřizují.
Negativní test by podle návrhu měl být podmínkou pro účast na prezenční výuce. Studentům, kteří by testování odmítli, by školy nemusely poskytovat distanční výuku. Žáci by se ale mohli se školou dohodnout na individuálním vzdělávání.
Používat by se podle ministerstva měly takzvané neinvazivní RT-PCR testy, které se zpracovávají v laboratoři. Mezi zvažovanými metodami materiál jmenuje například vzorek slin nebo takzvané kloktací testy. Každý by si ve škole měl dělat samoodběr bez asistence zdravotnického personálu.
V další fázi by se podle návrhu mohlo testování rozšířit na 150.000 středoškoláků z oborů s praktickou výukou v nižších ročnících. Pro základní školy by se mělo zvážit použití neinvazivních antigenních testů, které nyní posuzuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Současné antigenní testy s výtěrem z nosohltanu se liší od PCR testů tím, že ukážou výsledek na místě, ale jsou méně přesné. Ministerstvo očekává výsledek studií SZÚ do tří týdnů. Pro rozšíření RT-PCR testů na milion žáků základních škol podle něj nejsou v ČR kapacity.
Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní mají kvůli epidemii povinnou výuku na dálku. Možnost testování žáků zmiňoval Plaga už v lednu. Minulou neděli na Primě řekl, že na tom intenzivně pracuje ministerstvo zdravotnictví. Už dříve uvedl, že vše bude záležet hlavně na zajištění logistiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že jako motivaci k dodržování protiepidemických opatření je nutné připravit mimo jiné podmínky otevírání škol.
Související

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor

Slovensko může jít po maďarské cestě. Nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít v Česku, říká student pro EZ
studenti , Robert Plaga , ministerstvo školství , Školství
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 1 hodinou

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 2 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 3 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 3 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 4 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 5 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 5 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 6 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 6 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 7 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 8 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 8 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 9 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 10 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 11 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 11 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 12 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 12 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 12 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek