Školní jídelny nabízí více jídel než v roce 89. Podle odborníků je to špatně

Počet jídelen i zaměstnanců v nich klesl, problémem je v poslední době nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Vyplývá to z dat ministerstva školství a z odpovědí zástupců systému školního stravování.

"Od roku 1989 je školní stravování diametrálně jinde. Rozšířila se nabídka potravin, výrazně se zvedla kvalita potravin, kvalita a pestrost podávané stravy," uvedl Jiří Plzák z portálu Jídelny.cz. Počet školních jídelen se zároveň podle statistik ministerstva snížil ze zhruba 10.500 na asi 8700, zaměstnanců v nich ubylo z přibližně 41.800 na 35.200. Několik set jídelen patří nyní soukromým školám či církvím, řekl Plzák.

Celkově chodí do školních jídelen zhruba 1,45 milionu dětí a žáků. Je to většina z dohromady kolem 1,74 milionu dětí ve školkách, základních, středních a vyšších odborných školách. Kromě toho se v jídelnách stravuje dalších 385.000 lidí, včetně učitelů a dalších pracovníků škol.

"Školní jídelny se dnes sice snaží zařazovat do jídelníčku moderní pokrmy a suroviny, ale v oblíbenosti u strávníků vedou většinou klasická česká jídla. Tedy stejná, jaká byla v oblibě v roce 1989: maso s rajskou omáčkou, řízek, buchtičky s krémem a tak dále," řekl Plzák. Státní zdravotní ústav (SZÚ) se proto snaží jídelny motivovat k tomu, aby připravovaly omáčky s vyšším podílem zeleniny a sladké pokrmy s menším obsahem cukru a s využitím mléčných výrobků, ořechů a ovoce, řekla Alexandra Košťálová ze SZÚ.

Na rozdíl od minulosti, kdy jídelny nabízely k obědu jeden pokrm, jsou v současnosti na jídelních lístcích poměrně často pokrmy dva. Některé jídelny nabízí podle Plzáka třeba i pět jídel, stále je ale i dost těch, které výběr neumožňují. Podle dat České školní inspekce se jejich podíl pohybuje kolem 80 procent, uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Výběr z více variant je podle odborníků ve školách často spíše na škodu, protože strávníci pak volí častěji jídlo, které je pro ně chutnější a ne zdravější. Podle Plzáka musí mít zařízení na nabídku více pokrmů prostorové, technologické a personální vybavení. Podle Košťálové si ovšem někdy jídelny při přípravě více variant ulehčují práci použitím polotovarů.

Podle Plzáka trápí nyní jídelny nedostatek kvalifikovaného personálu. "Práce ve školních jídelnách není atraktivní, platy jsou velmi nízké. Nevyhovující je věková struktura personálu, do důchodu odchází silná generace kuchařek a přichází nedostatečně kvalifikovaná mladá generace, často bez odborného vzdělání," řekl. Průměrný plat vedoucí školní jídelny v loňském roce byl podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 26.411 korun.

Za problematický považuje Plzák také rozpad systému metodického řízení školního stravování po roce 1989. "Vzhledem k prudkému rozvoji společnosti a technologií velmi chybí možnosti průběžného vzdělávání personálu," řekl. Školní jídelny podle něj byly dříve víceméně samostatné a podřízené okresu, zatímco dnes jsou většinou součástí školy. V řadě případů pak ředitelé škol do chodu jídelen zasahují bez znalosti věci, dodal.