Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Podle tiskové zprávy zveřejněné na webových stránkách iniciativy Hodina pravdy jde o největší stávku vysokých škol od roku 1989. „V heslech současné vlády zaznívá, že vzdělání a věda jsou klíčovou oblastí pro rozvoj. Reálná zkušenost akademické sféry je zcela odlišná. Vysoké školy napříč Českou republikou se v reakci na neudržitelnou situaci rozhodly 17. 10. stávkovat, aby přiměly vládu ke splnění závazků plynoucích z vládního prohlášení,“ uvádí.

Stávka je dle iniciativy jediným způsobem, jak zabránit dalším odchodům vysoce kvalifikovaných odborníků mimo akademickou sféru a hrozbě, kterou nedostatek financí představuje pro kontinuitu a rozvoj oborů vyučovaných na českých vysokých školách, jak pokračuje Hodina pravdy v prohlášení.

EuroZprávy.cz se obrátily na Katedru politologie a evropských studií, kde autor tohoto textu studuje, a i tato část Filozofické fakulty Univerzity Palackého je dnes ve stávce. „Dnes stávkujeme nejen za špatné socioekonomické poměry na Filozofické fakultě, ale v podstatě za špatné financování vysokého školství v Česku. Vláda neplní své předvolební sliby a my se začínáme obávat, že se pokouší zlikvidovat zejména sociálněvědní a humanitní obory, ne-li celé vysoké školy,“ vysvětlil politolog David Broul, který v současné době na KPES podstupuje doktorské studium.

Nyní se kantoři začínají ptát, jestli to vláda dělá záměrně, jak dodal Broul. „Vycházíme z historie, kdy se různé režimy pokoušely zlikvidovat různými způsoby vysoké školství v Česku. Tato vláda to zatím dělá nejsofistikovaněji: prostě nás chce nechat vyhladovět,“ míní.

Pedagogové se stávkou snaží upozornit na potenciální katastrofální stav, který vysokému školství hrozí. „A nejsme od něj daleko, odcházejí lidé, nebude mít kdo učit. Zřejmě cítíte i na naší katedře, že ubývá seminářů, ubývá předmětů,“ poznamenal na adresu autora textu.

Studenti: Vyučující odvádějí dobrou práci

Prostor k vyjádření dostali i studenti s tím, jestli pozorují úpadek v kvalitě výuky, nebo zda pedagogové nepříznivou situaci zvládají dobře.

Jako první situaci popsal student Ondřej H., který si přál zachovat své příjmení v anonymitě. „V poslední době si více všímám určitého osekávání výuky, ne nutně úpadku, ale mnoho kantorů poslední dobou jezdí i na přednášky a konference jako dodatek ke své práci vyučujícího na univerzitě, což narušuje strukturu, a přednášky a semináře se v několika předmětech musejí přesouvat,“ popsal.

Loni strávil jeden semestr studiem v Litvě. „Určitě tam bylo vidět větší propojení kantorů a školy se studenty i mimo nějaké školní spolky. Každou chvíli jsme byli zváni na nějaké důležité debaty a akce, ale v kontextu zase byla pravda, že šlo o semestr, kdy bylo vypuknutí války na Ukrajině ještě čerstvé a ve velkém se řešilo, jak se situace může vyvíjet dále a mnoho těchto událostí se týkalo právě toho konfliktu.“

Litevští profesoři se snažili studenty zapojit do dění. „Výuka probíhala převážně stejně, někdy mi přišla i volnější, kdy v některých předmětech, které se sestávaly převážně ze zahraničních studentů, semináře probíhaly stylem debaty a porovnávání pohledů na události, které jsou převažující ve výuce škol dané země, než spíše diskuzí o povinné četbě,“ dodal.

Navázal na něj další student, Marek V. „Naprostá většina vyučujících odvádí velice dobrou práci, což může vytvořit dojem toho, že se vlastně nic tak špatného neděje. Myslím ale, že špatná finanční situace těžce doléhá na kvalitu školství, především protože odrazuje velké množství zájemců od doktorandského studia. Vytváří to velký deficit a problém do budoucna. Je jen otázka času, než to pocítí všichni, více či méně,“ vylíčil. Nemá ale pocit, že by zaznamenal úbytek předmětů.

Svůj názor projevila i absolventka olomoucké Filozofické fakulty Anna H. „To je těžké říct, oni s námi své platy neřešily. Nevím, jak by to tam vypadalo, kdyby měli více peněz. Samozřejmě, kde jsou peníze, tam je větší zájem a více kandidátů a víc na výběr. Asi by to vypadalo jinak. Podle mě je to ale těžké soudit,“ vysvětlila absolventka Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Ta sídlí na stejné ulici jako Katedra politologie a evropských studií a ke stávce se připojila taktéž.

Studentka třetího ročníku Andrea M. vzhledem ke krátkému období strávenému na olomoucké univerzitě změny v kvalitách výuky nepozoruje. „Nespokojení byli učitelé určitě déle než ty dva roky,“ podotkla. „Stávka se mě tento ani minulý rok nijak nedotkla,“ dodala. Nepozoruje ani, jestli ubylo vyučovaných předmětů. „Některé předměty se sice již nevyučují, ale zase přibyly jiné.“

EuroZprávy.cz se obrátily i na slovenského studenta Patrika B. „Co se týká předmětů, povinně volitelných dost ubylo v porovnání s celkovým počtem, které jsou uvedeny ve studijním plánu. Ale to je pochopitelné, protože i audit odhalil, že vyučujících je v našich oborech nedostatek,“ uvedl s tím, že problém je i v kapacitách.

Patrik je studentem druhého ročníku, má za sebou tedy jeden celý rok studia a nedokáže kvalitu výuky porovnat s předešlými lety. „Přístup vyučujících je podle mě korektní a profesionální a jejich požadavky jsou určitě na místě,“ dodal.