Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Vysoké školy napříč Českou republikou se v rámci iniciativy Hodina pravdy zapojily do jednodenní výstražné stávky. Zatímco vláda opakovaně deklaruje podporu vzdělání a vědě, pedagogové její aktivitu vnímají opačně. EuroZprávy.cz na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci zpovídaly několik pedagogů i studentů tak, aby nabídly ucelený pohled na celkovou situaci v humanitních oborech na vysokých školách. 

Podle tiskové zprávy zveřejněné na webových stránkách iniciativy Hodina pravdy jde o největší stávku vysokých škol od roku 1989. „V heslech současné vlády zaznívá, že vzdělání a věda jsou klíčovou oblastí pro rozvoj. Reálná zkušenost akademické sféry je zcela odlišná. Vysoké školy napříč Českou republikou se v reakci na neudržitelnou situaci rozhodly 17. 10. stávkovat, aby přiměly vládu ke splnění závazků plynoucích z vládního prohlášení,“ uvádí.

Stávka je dle iniciativy jediným způsobem, jak zabránit dalším odchodům vysoce kvalifikovaných odborníků mimo akademickou sféru a hrozbě, kterou nedostatek financí představuje pro kontinuitu a rozvoj oborů vyučovaných na českých vysokých školách, jak pokračuje Hodina pravdy v prohlášení.

EuroZprávy.cz se obrátily na Katedru politologie a evropských studií, kde autor tohoto textu studuje, a i tato část Filozofické fakulty Univerzity Palackého je dnes ve stávce. „Dnes stávkujeme nejen za špatné socioekonomické poměry na Filozofické fakultě, ale v podstatě za špatné financování vysokého školství v Česku. Vláda neplní své předvolební sliby a my se začínáme obávat, že se pokouší zlikvidovat zejména sociálněvědní a humanitní obory, ne-li celé vysoké školy,“ vysvětlil politolog David Broul, který v současné době na KPES podstupuje doktorské studium.

Nyní se kantoři začínají ptát, jestli to vláda dělá záměrně, jak dodal Broul. „Vycházíme z historie, kdy se různé režimy pokoušely zlikvidovat různými způsoby vysoké školství v Česku. Tato vláda to zatím dělá nejsofistikovaněji: prostě nás chce nechat vyhladovět,“ míní.

Pedagogové se stávkou snaží upozornit na potenciální katastrofální stav, který vysokému školství hrozí. „A nejsme od něj daleko, odcházejí lidé, nebude mít kdo učit. Zřejmě cítíte i na naší katedře, že ubývá seminářů, ubývá předmětů,“ poznamenal na adresu autora textu.

Studenti: Vyučující odvádějí dobrou práci

Prostor k vyjádření dostali i studenti s tím, jestli pozorují úpadek v kvalitě výuky, nebo zda pedagogové nepříznivou situaci zvládají dobře.

Jako první situaci popsal student Ondřej H., který si přál zachovat své příjmení v anonymitě. „V poslední době si více všímám určitého osekávání výuky, ne nutně úpadku, ale mnoho kantorů poslední dobou jezdí i na přednášky a konference jako dodatek ke své práci vyučujícího na univerzitě, což narušuje strukturu, a přednášky a semináře se v několika předmětech musejí přesouvat,“ popsal.

Loni strávil jeden semestr studiem v Litvě. „Určitě tam bylo vidět větší propojení kantorů a školy se studenty i mimo nějaké školní spolky. Každou chvíli jsme byli zváni na nějaké důležité debaty a akce, ale v kontextu zase byla pravda, že šlo o semestr, kdy bylo vypuknutí války na Ukrajině ještě čerstvé a ve velkém se řešilo, jak se situace může vyvíjet dále a mnoho těchto událostí se týkalo právě toho konfliktu.“

Litevští profesoři se snažili studenty zapojit do dění. „Výuka probíhala převážně stejně, někdy mi přišla i volnější, kdy v některých předmětech, které se sestávaly převážně ze zahraničních studentů, semináře probíhaly stylem debaty a porovnávání pohledů na události, které jsou převažující ve výuce škol dané země, než spíše diskuzí o povinné četbě,“ dodal.

Navázal na něj další student, Marek V. „Naprostá většina vyučujících odvádí velice dobrou práci, což může vytvořit dojem toho, že se vlastně nic tak špatného neděje. Myslím ale, že špatná finanční situace těžce doléhá na kvalitu školství, především protože odrazuje velké množství zájemců od doktorandského studia. Vytváří to velký deficit a problém do budoucna. Je jen otázka času, než to pocítí všichni, více či méně,“ vylíčil. Nemá ale pocit, že by zaznamenal úbytek předmětů.

Svůj názor projevila i absolventka olomoucké Filozofické fakulty Anna H. „To je těžké říct, oni s námi své platy neřešily. Nevím, jak by to tam vypadalo, kdyby měli více peněz. Samozřejmě, kde jsou peníze, tam je větší zájem a více kandidátů a víc na výběr. Asi by to vypadalo jinak. Podle mě je to ale těžké soudit,“ vysvětlila absolventka Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Ta sídlí na stejné ulici jako Katedra politologie a evropských studií a ke stávce se připojila taktéž.

Studentka třetího ročníku Andrea M. vzhledem ke krátkému období strávenému na olomoucké univerzitě změny v kvalitách výuky nepozoruje. „Nespokojení byli učitelé určitě déle než ty dva roky,“ podotkla. „Stávka se mě tento ani minulý rok nijak nedotkla,“ dodala. Nepozoruje ani, jestli ubylo vyučovaných předmětů. „Některé předměty se sice již nevyučují, ale zase přibyly jiné.“

EuroZprávy.cz se obrátily i na slovenského studenta Patrika B. „Co se týká předmětů, povinně volitelných dost ubylo v porovnání s celkovým počtem, které jsou uvedeny ve studijním plánu. Ale to je pochopitelné, protože i audit odhalil, že vyučujících je v našich oborech nedostatek,“ uvedl s tím, že problém je i v kapacitách.

Patrik je studentem druhého ročníku, má za sebou tedy jeden celý rok studia a nedokáže kvalitu výuky porovnat s předešlými lety. „Přístup vyučujících je podle mě korektní a profesionální a jejich požadavky jsou určitě na místě,“ dodal.

Související

Dominik Petýrek Rozhovor

Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.

Více souvisejících

Univerzita Palackého stávka olomouc učitelé Vysoké školy David Broul Vláda ČR Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

včera

Donald Trump

Obnovení kontaktu, kritika Evropy... Trump plní jedno Putinovo přání za druhým

Americký prezident Donald Trump, který čelí stále rostoucímu podezření z přílišného napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina, v posledních měsících vyvolal řadu kontroverzních rozhodnutí a prohlášení, která podle kritiků podporují ruskou agendu. Zatímco Trump stále označuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho za „diktátora“, Putinovi nekladl podobná obvinění, přestože jeho hlavní konkurent, který měl šanci na zvolení, zemřel ve vězení před Putinovými volbami.

včera

včera

včera

včera

Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení

Vědecká analýza největšího rozsahu, jaká byla dosud provedena, ukazuje, že světové ledovce tají rychleji než kdykoli předtím, což je důsledek klimatických změn. Horský ledovce, které jsou vlastně zamrzlými řekami ledu, slouží jako zdroj sladké vody pro miliony lidí po celém světě. Pokud by se všechny ledovce roztály, zvedla by se hladina moří o 32 cm.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy