ROZHOVOR | Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.

Co přesně v Bruselu děláš a jak jsi se tam dostal? Jak dlouho tam budeš? Máš možnost se občas podívat domů?

V Bruselu jsem od června tohoto roku jako stážista Stálého zastoupení České republiky při EU v rámci českého předsednictví v Radě EU. Za to, že jsem tady, vděčím zejména své alma mater, tedy Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci, která mě na stáž nominovala. To, že jsem nakonec přímo tady v Bruselu bude nejspíš způsobeno tím, že se v rámci svého studia zabývám mimo jiné zejména problematikou Evropské unie a diplomacie, takže jsem i doufal, že budu v rámci výběrového řízení přiřazen právě sem, kde se v rámci předsednictví odehrává alespoň z mého pohledu to nejzajímavější.

Do Bruselu jsem přijel někdy začátkem června, tedy skoro měsíc před začátkem předsednictví, musím ale říct že i tento „přípravný“ měsíc byl velmi nabitý a do trošku klidnějšího tempa jsme se dostali až v srpnu, kdy se mi i podařilo vrátit alespoň zpátky do Česka.

Možná by také nebylo špatné na úvod říct, co přesně v rámci své stáže dělám. Co se nějakého zařazení týče, tak pracuji v týmu, který má na starosti digitální a telekomunikační agendu a co se nějaké hierarchie týče, tak spadáme pod tzv. Coreper I. Musím říct, že jsem velmi rád za tuto agendu, protože zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana. Koneckonců, prvky digitalizace jsou i v oficiálních prioritách CZ PRES, a také tu nyní máme vicepremiéra pro digitalizaci.

Jak zevnitř EU vypadá české předsednictví? Jak tam politici a úředníci Čechy vnímají?

Nevím, jestli jsem úplně ta správná osoba, která by na tuto otázku měla odpovídat. Z mého pohledu jsem byl ale velmi příjemně překvapen tím, s jakým nadšením a zápalem tu všichni pracují a snaží se, aby nám to předsednictví perfektně klapalo. Nasazení všech těch lidí, kteří se na tom podílí je opravdu obrovské a jsem moc rád, že i já můžu přispět tou svojí pomyslnou troškou do mlýna a podílet se na tom obrovském kolosu, kterým CZ PRES bezpochyby je, i když to tak z venku třeba nemusí vypadat.

Nejsem si úplně jistý, jak naše předsednictví vnímají politici, protože pracuji zejména na Stálém zastoupení nebo v Radě EU, takže se s politiky do kontaktu moc často nedostávám. Nějaké názory politiků mám zejména zprostředkovaně z novin, ale alespoň z toho, co zatím čtu, to vypadá, že je CZ PRES většinou hodnoceno kladně i navzdory tomu, v jaké situaci se aktuálně nacházíme, ať už se jedná o válku na Ukrajině a s ní související energetickou krizi, díky které jsme měli již třetí mimořádnou Radu pro energetiku, takže z tohoto pohledu se nejedná o úplně poklidné předsednictví, i tak se ale myslím, že jsme se své role zhostili dobře.

Je také velmi příjemné vidět, že budovy Rady nyní žijí českým předsednictvím, ať už se jedná o výzdobu nebo také o to, jak často tam člověk nyní slyší češtinu, oproti červnu, kdy ještě předsedala Radě EU Francie, je to velký kontrast.

Vyžaduje se od tebe velká zodpovědnost?

K tomuto bych na úvod řekl, že mám okolo sebe opravdu skvělý tým lidí a zejména moji garanti jsou vždy velmi ochotní mi s čímkoliv pomoct či poradit. Ale ta zodpovědnost tu samozřejmě je, on i takový špatně nebo pozdě poslaný email může způsobit hodně problémů, přece jenom je to stále diplomacie, a tak nějak se očekává, že takovéto chyby se stávat nebudou, ale je toho samozřejmě víc.

Máš tam hodně českých kolegů? Případně je tam hodně mladých lidí?

Jak už název napovídá, na Stálém zastoupení České republiky pracují zejména Češi. V institucích je to pak různé, ale samozřejmě i tam pracuje mnoho Čechů, byť nejčastěji se pracovně asi potkávám s našimi tlumočníky, tedy co se těch Čechů týče. Co se věku týče, tak nejvíce mladých lidí mi připadne, že pracuje v Evropském parlamentu, ale možná je to jen takový dojem. Obecně je tu také mnoho stážistů, což se ne vždy dá poznat.

Co bývá tvou běžnou náplní dne? Kolik času denně strávíš prací?

To asi záleží hlavně na situaci a také je to jedna z věcí, co mě na té práci tady baví, že je to různorodé. Ano, jsou dny, kdy trávím většinu dne v kanceláři a vyřizuji různé emaily, zpracovávám dokumenty, účastním se porad a podobně. Potom jsou ale dny, kdy máme zasedání pracovní skupiny, a to pak zase celý den strávím na skupině, kde pomáhám vytvářet zápis. Aktuálně máme s kolegyní soutěž, komu se podaří popsat nejvíce stran, a s 22 stranami z minulého týdne zatím vede. A do toho všeho jsou pak další různé schůzky, trialogy, neformální jednání a tak dále. Je tu také mnoho různých konferencí a diskuzí, které se týkají naší agendy a na které tím pádem chodíme. Ty bývají často i ve večerních hodinách nebo v brzkých ranních, takže i ta pracovní doba se celkem různí.

Jaká je pro Čecha Belgie?

Upřímně musím říct, že poprvé jsem byl v Bruselu a v Belgii obecně teprve loňské září, kdy jsem byl na Stálém zastoupení na takové předpřípravě na stáž a abych se seznámil se svým týmem, a to mě Brusel moc neokouzlil. S postupem času jsem si to tu ale relativně oblíbil a bavíc mě prozkoumávat různá bruselská zákoutí, architektonicky je to město velmi zajímavé.

Ono i životní tempo je tu takové pomalejší, do práce i do školy se chodí většinou na 9 a v neděli si nenakoupíte. Když si na to člověk z uspěchaného Česka zvykne, tak je to vlastně i příjemné, já si však občas nemůžu pomoct a na metro stále dobíhám, což je tu opravdu rarita. Samozřejmě to metro musí zrovna jet, protože pravidelné stávky jsou tu očividně také takovou tradicí.

Jsou zde věci dražší, případně některé levnější?

Co se cen potravin týče, tak ty mi teď připadnou vlastně skoro stejné jako u nás, něco je samozřejmě trochu levnější, něco zase dražší, to je ale asi dáno i lokalitou. Na druhou stranu se ale občas stává, že některé zboží prostě chybí a regály zůstávají i delší dobu prázdné, z čehož si tu ale očividně nikdo nic nedělá a lidé jsou na to zvyklí. Nejsem si však úplně jistý, co by takový stav způsobil u nás doma.

Co je ale zcela určitě dražší jsou služby, ale to už je v zemích na západ od Česka vlastně takovým standardem.

Jako zasloužilého pivaře se tě musím zeptat: Jaké je v Belgii pivo?

Ve zkratce: je jiné. Na druhou stranu je ho tu opravdu velký výběr, takže pokud člověk nepije zrovna ty nejběžnější „pilsy“, tak si myslím, že si tu každý najde takové, jaké by mu chutnalo, což mně osobně, protože mám rád spíše ta více hořká piva, trvalo, ale také už tu mám své favority. Jen tedy českého pivaře musím varovat, že s vyšší cennou piva roste i obsah alkoholu, což se může ukázat jako velmi zrádné. 

Těšíš se vůbec ještě domů, nebo bys už v Belgii zůstal?

Samozřejmě že se těším domů, zejména na svoji drahou polovičku, rodinu, kamarády a tak podobně. Jinak ale musím říct, že se mi v Belgii líbí, zejména města jako třeba Antverpy nebo Lovaň jsou opravdu kouzelná a rád se sem zase v budoucnu vrátím.

Poznámka redakce: Autor rozhovoru se s respondentem osobně zná, proto zvolil tykání.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Dominik Petýrek EU (Evropská unie) Brusel diplomacie Belgie Univerzita Palackého

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 4 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 6 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 11 hodinami

včera

včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil

Tragickou srážku čtyř vozidel na Chrudimsku vyšetřují policisté od úterních brzkých odpoledních hodin. Jeden člověk nehodu nepřežil, další dva lidé skončili se zraněním v nemocnici. Na místě zasahovaly veškeré záchranné složky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy