Kam umístit seniory s COVID-19? Krizový štáb přehodnotil původní plán

Ústřední krizový štáb na žádost krajů doporučil zahrnout do požadavku na 60 lůžek pro seniory s infekcí koronavirem na 100.000 obyvatel vedle nemocnic i sociální zařízení. ČTK to dnes řekl šéf štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). S žádostí o přehodnocení ve středu přijatého opatření se na něj obrátil hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Pro Liberecký kraj by to znamenalo vyčlenit 290 lůžek. Vedení kraje to považuje za nesmyslné, znamenalo by to vystěhovat celou jednu okresní nemocnici.

"Doporučili jsme ministerstvu zdravotnictví předpracovat metodiku, aby se jednalo o lůžka nejen ve zdravotnických, ale i sociálních zařízeních," uvedl Hamáček, který o opatření v krajích s hejtmany jednal už dříve.

Podle Půty je opatření přijaté ve středu v přímém rozporu s dohodami mezi vládou a hejtmany z minulého týdne. ČTK řekl, že čeká na změnu tak, aby lůžka byla v domovech seniorů. "Protože to nemají být lůžka určená k nemocniční péči, ale mají to být lůžka pro ty, kdo nemají těžké příznaky a nevyžadují hospitalizaci," dodal liberecký hejtman.

Například Zlínský kraj ale s opatřením podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) problém nemá. Kraj má necelých 600.000 obyvatel, šlo by tedy asi o 360 lůžek. "Již dříve jsme lůžka vyčlenili, s přehledem těch 360 lůžek máme," řekl dnes ČTK hejtman. V kraji byla pro nemocné s novým koronavirem vyčleněna Uherskohradišťská nemocnice, která má kapacitu 610 lůžek.

Vláda chce opatřením zajistit odlehčení domovů důchodců, kteří jsou vůči koronavirové infekci nejzranitelnější skupinou. Zasaženy v nich byly už desítky seniorů, někteří zemřeli.

Asociace: Stát by měl dát peníze na odměny zdravotníků

Stát by měl podle Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje 118 zejména menších zařízení v krajích, dát peníze na odměny zdravotníků v první linii. Její předseda Eduard Sohlich o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Některé nemocnice, zejména velké fakultní, podle něj už v médiích uvedly, že podobné příplatky svým zaměstnancům vyplácejí. 

"Navrhujeme, aby Vláda ČR rozhodla o mimořádném příplatku za odpracovanou směnu pro zdravotnické pracovníky všech kategorií v první linii a ve všech nemocnicích, a to z prostředků státního rozpočtu po dobu nouzového stavu. Aby tímto způsobem ocenila jejich práci a nadále je stimulovala," uvedl Sohlich. Platí je podle něj už tři velké pražské nemocnice a podle svých finančních možností o něm uvažují další.

Zdravotníci se podle asociace setkávají každý den s rizikem nákazy a jejich ohrožení a ohrožení jejich rodin je řádově vyšší. Problém je podle Sohlicha v tom, že v regionálních nemocnicích akutní a následné péče jsou nižší i odměny zdravotníků. "Finanční ohodnocení jejich práce je přitom řádově nižší než ve fakultních nemocnicích a na mimořádné ohodnocení v současné době nejsou v zařízeních žádné zdroje," uvedl Sohlich.

"Řešení ohodnocení práce zdravotnických pracovníků nelze očekávat od zdravotních pojišťoven, jejichž posláním je hradit zdravotní péči, nikoli řešit důsledky současné krize v nemocnicích akutní i následné péče," uvedl. Podle odhadů ministerstva bude letos systém veřejného zdravotního pojištění mít schodek asi 40 miliard korun. Největší pojišťovna VZP oznámila, že očekává snížení příjmů z pojistného asi o jednu sedminu. Pojišťovny letošní rok zvládnou dorovnat z rezerv, deklarovaly, že uhradí veškerou péči související s péčí o nakažené novým typem koronaviru. Příjmy nemocnic ale mohou i klesnout, protože pozastavily výkony, které nejsou nutné. Podle VZP půjde asi o sedm miliard korun.

Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080. Pro péči o pacienty s COVID-19 by jich mělo být vyhrazeno asi dva tisíce. Z celkových 60.328 lůžek ve 194 nemocnicích je akutní péče poskytovaná na zhruba 48.000 lůžkách. Na 10.000 obyvatel ČR tak připadá zhruba 57 lůžek akutní a následné péče.

Kraje zřizují asi 38 procent lůžek, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent z celkem zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Domov důchodců kraje Zdravotnictví Martin Půta důchodci, senioři nemocnice Liberecký kraj Jiří Čunek Zlínský kraj Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 43 minutami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 53 minutami

před 1 hodinou

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

včera

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy