Koronavirus se podepsal na českém zdravotnictví. Lidé do nemocnic nechtějí

Epidemie koronaviru se podepsala i na českém zdravotnictví, které se muselo vypořádat jak s novou a neznámou nemocí, tak i s náporem běžných pacientů, jimž se ale směla poskytovat pouze bezodkladná a nezbytná péče. To se ale dotklo i jejich rozpočtů, neboť pojišťovny proplácejí pouze skutečně provedené výkony.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v rozhovoru pro Plus řekl, že odhaduje až 30miliardový výpadek českého zdravotnictví, přičemž slíbil, že se k nemocnicím ale peníze nakonec dostanou. „Nemocnice budou mít garantovanou stejnou úhradu, ale udělají méně práce. Úhrada bude taková, jako by žádná pandemie nebyla,“ nastínil ministr svojí vizi.

Příslušný kompenzační legislativu podepsal také prezident. Účinnou se stane k 1. červenci. Vojtěch informoval, že se bude týkat celého zdravotnictví, tedy nejen nemocnic, nýbrž i praktických lékařů. Součástí nového právního předpisu budou i odměny zdravotníkům, kteří bojovali s koronavirem v první linii.

Eduard Sohlich stojící v čele Asociace českých a moravských nemocnic, který zároveň také řídí menší nemocnici v Hranicích, ale vyjádřil obavy, že úhrady nebudou dostačující z důvodu neschopnosti splnění produkčního cíle, jež resort zdravotnictví stanovil na 79-85 % původně plánovaného objemu výkonů.

„Naše asociace návrh vyhlášky odmítla, protože pokles výkonnosti nařízený státem – to jsme si nevymysleli – bude tak velký, že úhrady podle kompenzační vyhlášky nebudou stačit,“ varoval ředitel.

"Došlo k omezení provozu, zvýšily se náklady a ještě musíme dělat zásoby ochranných pomůcek. Ale my za sebou nemáme silného zřizovatele, jako je ministerstvo zdravotnictví, které fakultní nemocnice oddlužilo," postěžoval si Sohlich.

"Nemocnice na tom jsou podobně jako hospodští, kterým stát omezil fungování, ale přitom nadále měli fixní náklady. Tyto škody by měl hradit stát a ne fondy zdravotních pojišťoven,“ zdůraznil právník Ondřej Dostál se specializací na zdravotní právo.

V kompenzační vyhlášce shledává rozpor se zákonem, jelikož upřednostňuje takzvané predátorské poskytovatele, kteří během epidemie nic nedělali, a teď jsou schopní nafouknout produkci, zatímco ti, kteří působili v první linii dostali relativně málo. Právník kritizoval také reálné zdražení zdravotní péče, které nová právní úprava přinese.

Viry tu s námi budou. Není třeba se přehnaně bát

S krizí se musely potýkat také velké nemocnice, které mají rovněž náklady. „Stála nás mnoho desítek milionů korun. Navíc jsme už vyplatili odměny za březen a duben zdravotníkům, kteří byli v přímém kontaktu s pacienty, což je dalších 20 milionů,“ spočítal Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a člen Rady Asociace nemocnic ČR.

Jenom nákupy zásob ochranných pomůcek nařízené ministerstvem zdravotnictví z důvodu očekáváme druhé vlny pandemie, případně nástupu chřipkových onemocnění, vyjdou na 30 milionů korun.

Palička nicméně kromě financí varoval i na zdravotní dopady epidemie s ohledem na duševní pohodu pacientů. „Jde především o psychiku nemocných. Řada lidí se dodnes bojí přijít do nemocnice a jsou vystrašení. Jde o to, aby si populace zvykla, že s námi existují viry a život je takový. Není třeba se přehnaně bát,“ apeloval na lidi.

Související

Adam Vojtěch (ANO)

Vojtěch: Kvůli covidu sena ministerstvu mnohé nestihlo, úspěchem je elektronizace

Kvůli epidemii covidu-19 se ministerstvu zdravotnictví nepodařilo dokončit některé legislativní změny, které odcházející ministr Adam Vojtěch (za ANO) plánoval. Za úspěch považuje například velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo zákon o elektronizaci zdravotnictví, které vstupují v platnost od ledna. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. V pátek předá resort zdravotnictví představiteli nové vlády koalic Spolu a PirSTAN Vlastimilu Válkovi z TOP 09.

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) nemocnice Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy