Někteří odborníci považují zrušení části opatření už od středy za předčasné

Někteří odborníci považují zrušení povinnosti kontrolovat covidové certifikáty v restauracích, hotelích nebo na hromadných akcích od příští středy za předčasné. Vláda opatření zmírnila po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle některých ale může jít i o rezignaci na realitu, protože se opatření stejně často nedodržují.

Epidemiolog Rastislav Maďar na dotaz ČTK odpověděl, že jeho sekce Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP) vládě radila, aby nejdříve zavedla možnost prokazovat se jako covidovým certifikátem i testem. Předseda odborné společnosti infektologů Pavel Dlouhý považuje za absurdní, že v ČR fakticky pandemii ukončil soud.

"Návrh Epidemiologické skupiny NIZP je nejdříve doplnil znovu uznávání testů do formy TNO (test-nemoc-očkování) a postupně končit vyžadování povinnosti certifikátu ve vlnách podle rizikovosti daného místa. Nejdéle měly zůstat povinné u hromadných akcí a v místech výskytu rizikové populace," sdělil. Vláda si podle něj ale názor epidemiologické skupiny NIZP nevyžádala a sám se o změnách dozvěděl z médií.

"Je absurdní, že k ukončení pandemie dochází v České republice rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který je jistě vybaven vysoce kvalifikovanými odborníky na covid-19," sdělil ČTK předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

Podle něj půjde v zařízeních, kde kontroly skončí, v následujících třech týdnech o dosti nebezpečné prostředí. Varoval by zejména neočkované a lidi bez posilující dávky, protože třetí dávka očkování snižuje dvakrát riziko nákazy a osmkrát riziko hospitalizace.

"Považuji za zvláštní uvolňovat opatření ve chvíli, když čísla nakažených stále stoupají nebo alespoň ještě přesvědčivě neklesají a není zcela jasné, kolik lidí bude končit v nemocnicích a kdy a jak rychle bude incidence klesat či klesne na rozumná čísla," sdělila ČTK viroložka Ruth Tachezy. Podle ní není strategické říkat přesná data, ale lépe je uvádět parametry, kterých musí epidemie dosáhnout.

Zrušení kontroly covidových certifikátů může podle biochemika Libora Grubhoffera pandemickou vlnu omikronu podstatně prodloužit, předpokládá nejméně do konce března. "Rezignovali jsme na skutečnost, že máme obrovská čísla pozitivně testovaných, máme obrovské incidenční číslo. K rozvolnění bych přikročil, až by kleslo pod hodnotu 100, a reprodukční číslo pod hodnotu 1,0," napsal ČTK.

Předčasné je rozvolňování také podle molekulárního imunologa Václava Hořejšího, také on navrhuje počkat, až bude jasné, že už počty nových případů klesají a hospitalizace nestoupají příliš. Vážné stavy se podle něj mohou vyskytnout dva až tři týdny od nakažení. "Je také skutečností, že se stávající opatření moc nedodržují, minimálně se kontrolují, takže vláda tímto možná jen rezignuje na realitu," dodal. S tím, že se opatření vymáhají jen velmi málo, souhlasí i Grubhoffer.

V současnosti není podle imunologa Zdeňka Hela dostatek dat, aby bylo možno rychle rušit všechna opatření. "K procesu rozvolňování opatření bych radil přistupovat s maximální opatrností. Jako příklad může sloužit situace v USA a v některých zemích Evropy. Přestože počet případů infekce variantou omikron začíná klesat, počet úmrtí neustále vzrůstá. Příčinou je pravděpodobně pomalejší průnik infekce do starších věkových kategorií, které mají omezené kontakty s okolím," sdělil Hel ČTK.

Před rušením opatření varoval na twitteru také zástupce Světové zdravotnické organizace v ČR Srdan Matič. "Neměli bychom podceňovat přírodu. Nevíme, kterým směrem tyto mutace půjdou, ale ještě nevidíme konec pandemie," uvedl. Zmírňování opatření je podle něj příliš velkým optimismem a pravděpodobně je motivované víc ekonomickými cíli než zdravím.

Shoda odborníků, které ČTK oslovila, není na tom, zda od 18. února ukončit plošné testování ve firmách a ve školách. "Osobně bych měl raději lepší přehled o epidemii, který nám přináší testování," uvedl Maďar. Po skončení testování je podle něj třeba ukončovat izolaci po pěti dnech testem nebo ji prodloužit na sedm dní, pokud nakažený nemá příznaky.

Podle Dlouhého je ukončení testování na základě shody expertních týmů NIZP. Testování by se podle něj mělo dál zaměřit na lidi s příznaky, zejména na ty, kterým hrozí vážnější průběh nemoci. Dál potřebné je například ve zdravotnických zařízeních nebo v pobytových sociálních službách, jako jsou domovy pro seniory.

Související

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.
Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 2 hodinami

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 10 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy