Pacienti se po nákaze covidem-19 obvykle zotaví do 12 týdnů. Některé s dlouhodobými následky by měli lékaři sledovat i tři roky. V dokumentu s informacemi o postcovidovém syndromu to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). V ČR už podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) měly pozitivní test na covid více než čtyři miliony z 10,7 milionu obyvatel.
"Doba pro zotavení po nemoci covid-19 je u každého jiná. Mnoho lidí se cítí lépe za několik dní, někteří jsou v plné kondici až za několik týdnů. Většinou dochází k plné rekonvalescenci během 12 týdnů," uvedl SZÚ.
Pokud jsou zdravotní potíže delší než čtyři týdny, hovoří lékaři o takzvaném long-covidu, do 12 týdnů jde o post-akutní covid a delší příznaky jsou označovány jako postcovidový syndrom nebo chronický covid. Nějaké následky má podle odhadů jeden z deseti nakažených.
"K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy. Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta," uvedl SZÚ.
Déle trvající a závažnější zdravotní potíže mají po nákaze častěji lidé, kteří měli závažnou formu covidu-19, chronicky nemocní nebo lidé, kteří se nenechali proti covidu očkovat. Naopak očkovaní mají nižší pravděpodobnost dlouhodobých následků.
Ohroženější jsou lidé, kteří mají několik jiných nemocí, takzvaně komorbidit, například jde o cukrovku a zároveň vysoký krevní tlak. "Pacienti s komorbiditami, obézní jedinci, kuřáci, starší lidé nad 50 let a zejména lidé starší 85 let, ženy a hospitalizovaní pacienti častěji uvádějí dlouhodobé příznaky," uvedl SZÚ. Potíže mohou mít ale i ti, u kterých byly příznaky infekce mírné nebo žádné.
Mezi post-covidovými příznaky lékaři evidují nejčastěji poškození dýchacích cest nebo horší zvládání fyzické zátěže, postižen ale může být jakýkoliv orgán v těle. Často se objevuje také chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život, nebo takzvaná ponámahová nevolnost, čili různé zdravotní problémy po sebemenší námaze.
Vyskytují se také bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku a změny chuťových a čichových vjemů včetně přetrvávající ztráty chuti a čichu, které patřily mezi typické příznaky prvních variant koronaviru.
Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, nespavost nebo výpadky paměti, které jsou někdy označované jako 'mozková mlha'. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. U žen může covid ovlivnit frekvenci a sílu menstruačního cyklu.
Pacienti s přetrvávajícími dýchacími potížemi by podle SZÚ měli být v péči pneumologa do doby vymizení příznaků nebo normalizace nálezů na plicích. "Lze předpokládat nutnost sledování po dobu jednoho až tří let. Bude-li nález přetrvávat, tak i déle," uvádí ústav. Komplikované případy by měly být řešeny v mezioborových centrech post-covid péče. Podle informací ministerstva zdravotnictví by jich mělo být v ČR deset až 14. První vzniklo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, další ve FN Brno či Ostrava, nemocnicích AGEL nebo na některých poliklinikách v Praze.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 47 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 51 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 4 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák