V sobotu se v Česku potvrdilo 238 nových případů covidu-19, před týdnem jich bylo přes 600. Podobně nízké denní počty nákaz zaznamenaly laboratoře naposledy loni v září. Nyní se ale málo testuje, za uplynulý den laboratoře zpracovaly přes 4000 PCR a antigenních testů, v mezitýdenním srovnání o 2800 méně.
Dál ubývá lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích, první den tohoto víkendu jich bylo 380. Je to o 280 méně než minulý týden a nejméně za posledních sedm měsíců. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Kromě nově potvrzených případů covidu testy odhalily uplynulý den ještě 53 podezření na opakovanou nákazu, o 84 méně než minulou sobotu.
Dál klesá také incidenční číslo, tedy počet potvrzených případů covidu na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. V mezitýdenním srovnání se snížilo z 94 na 62. Nejvyšší incidence zůstává v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá za týden 111 nakažených. Naopak nejnižší je v Moravskoslezském kraji, kde je na hodnotě 42.
Současně ale opět ubylo provedených testů. Laboratoře jich v sobotu provedly zhruba 4100, o 2400 méně než před týdnem. Po skončení pandemické pohotovosti se ale testuje ještě méně než v době, kdy lidé měli nárok na jeden hrazený preventivní test měsíčně. Od čtvrtka zdravotní pojišťovny hradí jen testy provedené se žádankou od lékaře.
Hospitalizovaných s koronavirem ubývá přibližně od poloviny února, kdy jich bylo přes 4000. V sobotu vyžadovalo péči lékařů v nemocnicích 380 pacientů, z toho 19 bylo ve vážném stavu.
Očkovat proti covidu-19 se v sobotu nechalo méně než 400 zájemců, před týdnem bylo očkovaných přes 600. Většina z nich si stejně jako v předchozích dnech přišla pro posilující dávku vakcíny. Dokončené očkování proti covidu má v ČR téměř 6,9 milionu lidí, posilující dávku dostalo 4,17 milionu z nich.
Od začátku epidemie předloni v březnu potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu, 40.215 lidí s prokázanou nákazou zemřelo.
Od čtvrtka už v Česku neplatí stav pandemické pohotovosti, skončila tím veškerá plošná protikoronavirová opatření. Kromě konce hrazených preventivních testů to znamená například to, že stát už například nenařizuje povinné nošení roušek ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory nebo zdravotně postižené.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Související

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 1 hodinou

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 2 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 3 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 3 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 4 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 5 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 5 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 6 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 6 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 7 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 8 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 8 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 9 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 10 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 11 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 11 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 12 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 12 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 12 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek