VZP: Rok 2020 je pojišťovna připravena zvládnout, 2021 zůstává otázkou

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že příjmy, které tvoří zejména výběr pojistného, letos klesnou asi o sedminu. V plánech pro letošní rok VZP počítala letos s příjmy 210 miliard korun. Ve svých odhadech podle předsedkyně správní rady, poslankyně Věry Adámková (za ANO), VZP nyní počítá s poklesem o 31 miliard korun. Každý měsíc se bude predikce zpřesňovat, řekla na tiskové konferenci po jednání rady.

VZP, stejně jako menší zdravotní pojišťovny, garantovala uhrazení veškeré péče, která s nemocí COVID-19 souvisí.

"Pokud nedojde k významné změně situace v ČR, je VZP připravena rok 2020 zvládnout. Příští rok je otázka," řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Bude se podle něj muset rozhodnout, v jakém rozsahu budou zachované zdravotní služby a kde se vezmou zdroje. "Musíme si vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů," dodal.

Pojišťovna počítá s poklesem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů za zaměstnance zhruba o 24 miliard korun a o sedm miliard korun od živnostníků. Vychází z predikce ministerstva financí, které podle Adámkové počítá v současné situaci s poklesem ekonomiky o 5,5 procenta.

Pojišťovna má v současné době podle Kabátka rezervy zhruba 24 miliardy korun a další jednotky miliard je možné uvolnit z jiných fondů. Jen za letošní rok do rezervního fondu přibylo 2,5 miliardy. Adámková připomněla, že zdravotnické odbory loni opakovaně vyzývaly, aby pojišťovny své rezervy rozpustily. Peníze podle nich měly jít zejména na platy v nemocnicích.

Na zhruba 8,5 miliardy korun ministerstvo odhadlo pokles příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění za odpuštěné platby osob samostatně výdělečně činných na zdravotní pojištění. Sněmovna projednává návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce asi o 3,5 miliardy korun.

Nemocnice musely z nařízení ministerstva omezit vyšetření a operace, které nejsou nezbytné. Méně kontaktů s pacienty mají také soukromí lékaři. Pojišťovna očekává, že platby za péče poklesnou asi o sedm miliard. Nemocnice se obávají, že se kvůli snížení produkce běžných výkonů dostanou do finančních problémů.

Zálohové platby zůstanou podle Adámkové v plné výši. "Není možno garantovat, že nemocnice nepřijde ani o korunu. Je předčasné bavit se o podprodukci, jestli to budou stovky milionů nebo miliardy. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude nouzový stav trvat," uvedl Kabátek. O vyúčtování péče je podle něj možné se bavit až v době, kdy bude jasné, jak se produkce poskytovatelů péče, tedy nemocnic, ordinací, ale třeba také laboratoří, změnila.

Systém veřejného zdravotního pojištění letos počítal s výdaji okolo 350 miliard korun. Klienty VZP je zhruba 60 procent obyvatel, v letošním roce pojišťovna na péči plánovala vydat 208 miliard korun. Příjmy měla mít 210 miliard.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Negativní revers. Pacienti mohou léčbu doporučenou lékařem odmítnout

Lékař smí pacientovi poskytnout zdravotní služby v případě, že s nimi pacient souhlasí, jedná se o tzv. svobodný a informovaný souhlas. V případě, že pacient s léčbou nesouhlasí, má ze zákona právo ji odmítnout. Výjimku tvoří případy, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu. Za nezletilého pacienta rozhoduje zákonný zástupce a za pacienta s omezenou svéprávností soudem určená osoba (opatrovník). Upozornila na to VZP v tiskové zprávě.
Všeobecná zdravotní pojišťovna

V Česku roste počet lidí se zhoubným melanomem kůže. VZP začne prohlídky proplácet

Mezi pojištěnci VZP bylo vloni 16 175 pacientů, kteří se léčili s některým z typů zhoubného melanomu kůže. Pojišťovna za jejich péči zaplatila 566 milionů korun, téměř 90 % úhrad tvořila biologická léčba. Melanom je nejagresivnější typ nádoru kůže, jehož incidence, tedy počet nových případů, stále stoupá. VZP to uvedla v tiskové zprávě.

Více souvisejících

VZP Zdravotnictví zdravotní pojišťovny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy