Češi o svém zaměstnání: Jsme spokojeni s platem a vztahy na pracovišti?

Zhruba tři pětiny pracujících (61 %) vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním, i když pouze pětina (19 %) se cítí být „velmi spokojena". Názor přibližně tří z deseti ekonomicky aktivních (31 %) je na pomezí spokojenosti a nespokojenosti. Nespokojených je dlouhodobě menšina, aktuálně tento pocit ze svého zaměstnání vyjádřilo 8 % pracujících, když 7 % se cítí „spíše nespokojeno" a 1 % je „velmi nespojeno".

Vyšší úroveň spokojenosti zaznamenáváme u podnikatelů a živnostníků, kteří pracují jako samostatně výdělečně činné osoby, a u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. Ve srovnání s těmito skupinami se u ostatních zaměstnanců výrazně snižuje podíl „velmi spokojených", a naopak roste podíl ve skupině „napůl spokojených", podíl nespokojených se ale výrazněji neliší. Větší podíl nespokojených naopak najdeme u dělníků, a to zejména u skupiny těch nekvalifikovaných, u kterých také podíl „tak napůl spokojených, napůl nespokojených" převyšuje podíl vyloženě spokojených, uvedl soc.cas.cz.

Vztahy na pracovišti jsou celkem třemi čtvrtinami pracujících (75 %) hodnoceny kladně: 26 % dotázaných považuje atmosféru na pracovišti za přátelskou až důvěrnou, podle 49 % vztahy na jejich pracovišti charakterizuje dobrá spolupráce, i když bez zvláštní osobní blízkosti. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní vnímá klima na pracovišti necelá pětina ekonomicky aktivních (18 %), 7 % zvolilo odpověď „nevím" nebo „netýká se".

Ve srovnání s loňským šetřením došlo k mírnému poklesu podílu ekonomicky aktivních, kteří atmosféru na pracovišti vnímají jako převážně chladnou (pokles o 4 procentní body). Aktuální situace je tak srovnatelná s lety 2012 a 2011 a v celkovém součtu pozitivních a negativních odpovědí i s roky 2004 a 2005.

61 procent dotázáných se domnívá, že jejich měsíční příjem je menší, než by si zasloužili, z toho 19 % dotázaných má za to, že je dokonce mnohem menší, než by bylo adekvátní. O přiměřenosti finančního ohodnocení je naopak přesvědčeno 36 % ekonomicky aktivních, zatímco zanedbatelné 1 % dotázaných se považuje za příjmově nadhodnocené.

Výši svého výdělku za odpovídající nejčastěji pokládají podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné (jako odpovídající ji hodnotí 62 % z nich, jako příliš nízkou 32 %).

O změně zaměstnání aktuálně uvažuje o něco více než desetina pracujících (13 %), 83 % dotázaných naopak hodlá setrvat ve stávajícím zaměstnání. Podíl pracujících, kteří uvažují o změně zaměstnání, i podíl těch, kteří naopak podobnou změnu nezvažují, zůstává již od roku 2011 v podstatě stabilní.

Ztráty práce se v červnu 2015 obávala zhruba pětina pracujících (19 %), podle nichž je takováto událost v jejich případě velmi nebo spíše pravděpodobná, za velmi pravděpodobnou ji pak označila 3 % ekonomicky aktivních. Polovina pracujících (50 %) naopak považuje možnost, že by přišli o své pracovní uplatnění, za spíše nepravděpodobnou a 17 % ekonomicky aktivních je si svou pracovní pozicí zcela jisto. Dalších 14 % pracujících podle svých slov neví, jak je na tom s jistotou svého zaměstnání, a nedokáže posoudit, zda je či není pravděpodobné, že by o svou práci mohlo přijít.