Podpora Putina je nejnižší od začátku invaze na Ukrajinu

Konkrétní čísla ukazují, že podíl respondentů, kteří Putinovi důvěřují, klesl na 75 %. Schválení jeho celkového výkonu v úřadu se snížilo na 70,1 %, což je nejslabší výsledek od 20. února 2022. Naopak negativní sentiment dosahuje rekordních hodnot – přibližně pětina Rusů mu nyní explicitně nedůvěřuje. Tento posun přichází ve chvíli, kdy konflikt vstupuje do svého pátého roku a lidé pociťují dopady válečné ekonomiky.

Hlavním důvodem stagnace ratingů je podle politologů prostá únava materiálu. Lidé se soustředí na přežití v podmínkách vysokých úrokových sazeb a rostoucích cen, ke kterým přispělo i zvýšení daně z přidané hodnoty na začátku roku. K nespokojenosti přispívají i praktické problémy, jako jsou časté výpadky internetu. Průzkumy navíc naznačují, že až 67 % Rusů by nyní upřednostnilo posun směrem k mírovým jednáním.

Důvěra klesá plošně napříč všemi státními institucemi. Vláda jako celek, Státní duma i regionální guvernéři zaznamenali vrchol podpory v první polovině roku 2025, od té doby však jejich hodnocení vytrvale klesá. Například u dolní komory parlamentu, Dumy, kleslo schválení z loňských 66 % na současných 53 %, zatímco nespokojenost s její prací vzrostla na 37 %.

Podobný trend je patrný i u premiéra Michaila Mišustina. Přestože se dlouhodobě těšil vysoké popularitě kolem 77 %, v březnu 2026 jeho podpora oslabila na 66 %. U regionálních guvernérů, kteří jsou tradičně oblíbenější než centrální vláda, klesl souhlas z červnového maxima 75 % na aktuálních 66 %. Tato čísla naznačují širší erozi důvěry v systém jako takový.

Klíčovým ukazatelem je vnímání směru, kterým se země ubírá. Ještě v březnu 2025 si 74 % Rusů myslelo, že Rusko jde správným směrem. Do března letošního roku tento podíl klesl na 61 %. Naopak počet těch, kteří jsou přesvědčeni, že cesta země je chybná, vzrostl ze stabilních 16 % na 26 %. Tento posun není dán nerozhodností, ale jasným přesunem občanů z tábora zastánců do tábora kritiků.

Zatímco se Kreml potýká s prohlubujícím se rozpočtovým deficitem, paradoxně mu může pomoci jiný globální konflikt – válka v Íránu. Kvůli nestabilitě na energetických trzích se očekává nárůst příjmů z prodeje ropy. Ruské ministerstvo financí díky tomu začalo revidovat své černé scénáře a namísto drastických desetiprocentních škrtů ve výdajích nyní počítá s mírným ekonomickým růstem.

Původní odhady růstu HDP pro rok 2026 se pohybovaly kolem 0,7 %, nyní však úřady optimisticky vyhlížejí hodnotu 1,3 %. Pokud se průměrná cena ruské ropy Urals udrží nad 75 dolary za barel, mohlo by Rusko získat do rozpočtu dodatečné biliony rublů. To by téměř stačilo k pokrytí plánovaného deficitu, který by se mohl snížit na pouhé 1 % HDP.

Tento finanční polštář je pro Putina životně důležitý. Vojenské výdaje jsou pro Kreml nedotknutelné a poprvé od začátku války překonaly výdaje na sociální sféru. Právě v sociální oblasti se původně plánovaly největší škrty, které se již začaly negativně propisovat do nálad obyvatel. S novými příjmy z ropy však ministerstvo financí tyto škrty pravděpodobně pozastaví.

Prezident Putin se od začátku konfliktu snažil běžnou populaci před drsnými dopady války chránit. Očekávaný příliv peněz z ropy mu nyní dává šanci opět nasměrovat finance do sociálních programů. To by mohlo v průběhu roku zastavit propad vládních ratingů a znovu stabilizovat veřejné mínění, které je citlivé především na životní úroveň.

Diplomatická řešení konfliktu na Ukrajině jsou přitom v nedohlednu. Rozhovory zprostředkované Spojenými státy uvízly na mrtvém bodě a situace na frontě se změnila v opotřebovávací válku ovládanou drony, kde jsou územní zisky minimální. Tato patová situace prohlubuje frustraci, ale právě ekonomická stabilizace skrze energetické příjmy zůstává hlavní kartou, kterou chce Kreml hrát.