Po šestnácti letech neotřesitelné vlády čelí maďarský premiér Viktor Orbán dosud největší výzvě své politické kariéry. Na předvolebním shromáždění v Győru se jeho obvyklá maska klidného státníka na moment rozpadla, když se s hněvem pustil do opozičních demonstrantů. Jeho ostrá reakce na pokřiky odpůrců ukázala jinou tvář muže, který byl dříve známý spíše vtipkováním a schopností okouzlit i své kritiky.
Průzkumy veřejného mínění aktuálně favorizují opoziční stranu Tisza, vedenou Peterem Magyarem. Poslední data ukazují výrazný náskok opozice se ziskem 58 % hlasů oproti 35 % pro vládní Fidesz. Orbán, jenž v minulých kampaních vystupoval na veřejnosti jen minimálně, je nyní nucen znovu vyrazit do terénu. Zbývá mu poslední týden na to, aby zvrátil nepříznivý vývoj a odvrátil hrozící porážku svého hnutí.
V čele země stojí Orbán od roku 2010 a za tu dobu si vybudoval pozici klíčového spojence politiků, jako jsou Donald Trump nebo Vladimir Putin. V rámci Evropské unie je dlouhodobě vnímán jako problematický partner, zejména kvůli svému odmítavému postoji k vojenské podpoře Ukrajiny. Nadcházející parlamentní volby, naplánované na 12. dubna, jsou proto bedlivě sledovány po celém světě jako test životaschopnosti jeho politického modelu.
Sociologové si všímají zásadního posunu v tom, jak maďarská veřejnost vnímá šance na změnu. Zatímco ještě v lednu většina lidí věřila ve vítězství vládní strany, v březnu se karta obrátila ve prospěch opozice. Lidé začínají věřit, že politická obměna je skutečně možná. Hněv voličů, který v jiných částech Evropy vynáší k moci populisty, se nyní v Maďarsku obrací proti Orbánovi a jeho elitám.
Vláda čelí opakovaným obviněním z korupce a vyvádění státních prostředků k lidem blízkým premiérovi. Mezi nejčastěji zmiňované patří Orbánův zeť István Tiborcz nebo přítel z dětství Lőrinc Mészáros, který se stal nejbohatším mužem v zemi. Kabinet tato obvinění odmítá a koncentraci majetku v rukou spřízněných osob označuje za snahu o posílení národního kapitálu na úkor zahraničních vlivů.
Orbán se v kampani snaží udržet u moci i tím, že z potíží země obviňuje Ukrajinu a Evropskou unii. Proti němu stojí Peter Magyar, právník a bývalý diplomat, který slibuje vybudování humánnějšího a lépe fungujícího státu. Magyar se snaží oslovit zejména venkovské regiony, které byly doposud považovány za neotřesitelnou baštu vládního Fideszu.
Každý den přináší nové zprávy o problémech vládního tábora, od podezření ze zastrašování voličů až po bizarní zprávy o údajných spiknutích. Analytici upozorňují, že současný obraz vlády má daleko k dříve proklamované strategické rozvaze. Pokud se situace v posledních dnech před hlasováním nezmění, nevěstí to pro Orbánův kabinet nic dobrého.
Případná porážka Viktora Orbána by měla dopady daleko za hranice Maďarska. Budapešť je kritiky označována za centrum takzvané neliberální demokracie a nadcházející volby jsou vnímány jako referendum o tomto autoritářském modelu. Úspěch opozice by mohl oslabit vliv podobných nacionalistických stran v dalších evropských zemích, jako jsou Francie, Německo nebo Polsko.
Fidesz sází na mobilizaci svých tradičních voličů, mezi které patří zejména senioři, ženy, obyvatelé venkova a lidé s nižšími příjmy. V obcích se straně podařilo vybudovat silný systém loajality. Objevují se však i vážná obvinění z kupování hlasů za hotovost, potravinové poukázky či léky. Vláda tato nařčení oficiálně nekomentovala a odkazuje na příslušné úřady.
Klíčovým tématem Orbánovy kampaně zůstává válka na Ukrajině. Premiér voličům tvrdí, že pouze on může zabránit tomu, aby Brusel zatáhl Maďarsko do konfliktu s Ruskem. Tato rétorika má hluboký ohlas v zemi, která v minulosti utrpěla těžké ztráty na východní frontě. Orbán dlouhodobě prosazuje názor, že Rusko nelze porazit a Západ by měl tlačit Kyjev k mírovým jednáním.
Peter Magyar naopak plánuje po případném vítězství přezkoumat smlouvy s Ruskem a diverzifikovat energetické zdroje. Slibuje také návrat Maďarska k aktivní roli v rámci EU a NATO. Na rozdíl od Orbána se Magyar v projevech soustředí na domácí problémy, jako jsou zdravotnictví, školství a vylidňování venkova, což mu přináší nečekanou popularitu i mimo hlavní město.
Ačkoliv vládní strana disponuje rozsáhlým mediálním impériem, opozice efektivně využívá sociální sítě k přímému kontaktu s lidmi. Magyarova kampaň vykazuje podle pozorovatelů obrovskou energii, která dokáže přitáhnout tisíce lidí i v tradičních vládních baštách. Výsledek voleb tak určí, zda Maďarsko vykročí cestou obnovy nezávislosti institucí, nebo bude pokračovat v nastoleném kurzu.
Související
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
Aktuálně se děje
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
včera
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
včera
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
včera
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
včera
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
včera
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
včera
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
včera
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
včera
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
včera
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
včera
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
17. srpna 2026 21:20
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák