Soud opět řeší spor Marešové s bulvárem. Prý ji poškodilo 162 článků, chce miliony

Pražský městský soud dnes začal projednávat odvolání ve sporu mezi zdravotní sestrou Věrou Marešovou a mediálním domem Czech News Center. V případu nerozhodl, je podle něj třeba doložit některá tvrzení. Jednání bude pokračovat v září. Marešová po vydavateli deníků Blesk a Aha požaduje 4,8 milionu korun za články, které podle ní zasáhly do jejích osobnostních práv. Kvůli nerespektování presumpce neviny žaluje Marešová i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, soudy ji viny před třemi lety pravomocně zprostily. V žalobě zdravotní sestra tvrdí, že se jí média společnosti CNC věnovala v 266 článcích, z toho ve 162 údajně zasáhla do jejích osobnostních práv. Mimo jiné ji označovaly jako "sestru Smrt".

Obvodní soud pro Prahu 8 jí dal v lednu částečně za pravdu, uvedl, že do jejích práv závažně zasáhlo 42 článků. Soudce tehdy upozornil na to, že akceptovatelné jsou články, které fakticky popisují trestní řízení, není ale v pořádku prezentovat údaje obžaloby jako fakt nebo si v článcích domýšlet události. Proti rozsudku se odvolala jak Marešová, tak CNC.

Vydavatelství se brání tím, že novináři vycházeli z informací, které jim poskytovala policie nebo státní zástupci. Obvodní soud také podle právního zástupce CNC neposuzoval jednotlivá sdělené v celkovém kontextu. Právník poukázal také na to, že nebylo prokázáno, jakou újmu ženě údajně způsobilo CNC a jakou další vydavatelství. Podíl na újmě podle něj nese i stát. Po tom se Marešová v jiném řízení domáhá pěti milionů korun.

Předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad dnes předeslal, že újma Marešové jednoznačně vznikla. Je podle něj ale potřeba přesně určit, jaký podíl spadá na společnost CNC, jaký na další vydavatelství a také na stát, který ženu stíhal. Strany sporu proto musí doložit, jak vypadalo i další zpravodajství o stíhání Marešové, a to i od vydavatelství, na které žena žalobu nepodala. Jednání bude pokračovat 12. září.

Odškodnění požaduje Marešová i po vydavatelstvích Mafra (6,7 milionu korun), VLM (2,6 milionu), Economia (dva miliony) a dále po televizi Nova (12 milionů) a Prima (6,7 milionu). VLM částečně uznalo chybu, Marešové se ještě před zahájením soudního jednání omluvilo a zaplatilo 100.000 korun. Ostatní vydavatelství pochybení odmítají, případně se k žalobám nechtěla vyjadřovat. V žádném z dalších projednávaných případů dosud nepadl rozsudek.

Marešová čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z šesti vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily - nepodařilo se prokázat, že se skutky vůbec staly.

Související

Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.
Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) odškodnění bulvár soudy

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy