Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Státní zástupce požadoval doživotí. Soudy ji ale pravomocně osvobodily. Některá média v mezičase informovala o Marešové, aniž dostatečně respektovala presumpci neviny, případně používala expresivní či bulvární jazyk. Zdravotní sestra pak některá česká vydavatelství a televize zažalovala.

Žaloba na TV Nova se týkala desítek reportáží z let 2014 až 2016. Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Marešové milion korun, Městský soud v Praze odškodnění zvýšil na 1,2 milionu. "Zadostiučinění přiznané žalobkyni ve výši 1.200.000 Kč není zjevně nepřiměřeně nízké," rozhodl letos Nejvyšší soud.

Justice podle nejvyšší instance správně zohlednila judikaturu v oblasti ochrany osobnosti, ale také odškodnění přiznané zdravotní sestře ve sporech s jinými mediálními domy. Rozhodnutí o ústavní stížnosti podle dostupných informací zatím nepadlo.

Od vydavatelství Vltava Labe Media (VLM) žádala Marešová 2,5 milionu korun. Vysoudila jen 100.000 korun, stejnou částku zaplatilo vydavatelství ještě před začátkem soudního projednávání. Marešové se také omluvilo.

Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musel ženě podle pravomocného rozsudku zaplatit 900.000 korun. V září obvodní soud nepravomocně rozhodl o odškodném 700.000 korun od vydavatelství Mafra.

Marešová žalovala i vydavatelství Economia, žalobu ale později stáhla. Podle právníka Marešové a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda. Ve sporu Marešové s televizí Prima zatím soudy rozsudky nevynesly.

Související

Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.
Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová vysoudila další odškodné, verdikt je zatím nepravomocný

Vydavatelství Vltava Labe Media (VLM) má zaplatit 100.000 korun zdravotní sestře Věře Marešové za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Nepravomocně o tom v úterý rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5. Marešová po VLM v žalobě požaduje 2,6 milionu korun, vydavatelství jí ještě před zahájením soudních jednání uhradilo 100 tisíc korun.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) soudy TV Nova

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 33 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy