7 zajímavostí o mozku: Proč je zívání nakažlivé? Co je "zvukový červ"?

Člověk má oproti zvířatům rozvinutější část mozku zvanou neokortex. Tato část, zvaná také sociální mozek, se zřejmě vyvinula z nutnosti mentálně obsloužit komunikaci mezi větším množstvím členů. Jak rostly sociální skupiny, v nichž praprapředci žili, stoupal i počet interakcí.

Když počet členů přesáhl 60, nebyl toho už jedinec schopen jen za pomoci groomingu, neboli opečovávání. "Musel by na tuto aktivitu vynaložit denně tolik času, že už by nestíhal životně důležité aktivity, jako je obživa, obrana či reprodukce," řekl profesor.

Podle něj zřejmě proto se vyvinuly "vokalizace", což znamená tvorbu zvuků, z nich se vyvinuly melodické "exprese", které se považují za předchůdce řeči. "Vznikla tak zvuková obsluha teď již mezilidských vztahů - a v tomto momentě lze mluvit o základu lidské kultury," řekl.

Věděli jste, že...

Mozek je velmi hladový – i když je jen dvěma procenty těla, spotřebuje až dvacet procent z celkového příjmu glukózy. Možná i proto panuje názor, že děti, na kterých rodiče nešetřili sladkostmi, jsou ve výsledku chytřejší – ovšem pod to by se jistě žádný z lékařů nepodepsal.

Při infarktu mozek chybně bolest vyhodnotí jako bolest ruky. Během infarktu totiž vstupují ve stejném čase do míchy signály bolesti ze srdce a paže a mozek si chybně vybere bolest pocházející z paže.

Pocit „déja vu" se dá vysvětlit tím, že konkrétní situace spouští v paměti podobné zážitky a mozek ji pak vyhodnotí jako stejnou, tudíž už známou.

Pokud se potřebujete soustředit, pusťte si hudbu. Vnímané zvuky z okolí zvyšují průtok krve v mozku, prokrvují ho a zvyšují koncentraci. Navíc to vypadá, že pravidelný poslech hudby zvyšuje inteligenci.

Při hororech se bojíme díky tzv. zrcadlovým neuronům. Sedíte-li v kině a sledujete-li horor, vnímáte také vystrašené obličeje ostatních. Centrální mozkové buňky se vy se právě díky zrcadlovým neuronům začne také bát.

Za to, že se vám ranní písnička usadí v hlavě a nemůžete se jí zbavit, může to, že si mozek propojí melodii a nějakou činnost nebo vjem a pokaždé, když se s ním znovu potká, tak si to vybaví i s hudbou. Také může dojít ke vzniku „zvukového červa", tedy rytmického kódu, který se v hlavě začne spontánně opakovat. Výzkumný tým z University of London zjistil, že "návykovost" melodie určují konkrétní kombinace tónů, intervalů a specifické rytmické struktury hudby. Podle jednoho z šéfů projektu 'Goldsmiths Music, Mind and Brain' Daniela Müllensiefena údajně odhalená formule dokáže předpovídat, zda se ze skladby stane hit, se 75 procentní úspěšností.

Pokud potřebujete mozek aktivovat a „probudit", začnete zívat. Právě zívání okysličuje plíce a následně mozek, kterému dodá potřebnou energii pro přemýšlení. Bylo by to i vysvětlení toho, proč je zívání „nakažlivé" – lidem v tlupě by to pomohlo aktivovat se hromadně, píše server Ordinace.cz.