Vodní živel děsí střední Čechy: Krize ještě nekončí, rozhodne se v noci

Ve Zbečně Berounka dosáhla prvního stupně v noci, kdy stoupla její hladina zhruba o metr. Podle starosty Stanislava Dryjáka nebyla nutná žádná opatření. Hladina zde dosáhla nejvýše na 306 centimetrů. "Postupně to klesá a další zvýšení hladiny nečekáme," řekl starosta ČTK v 16:00, kdy hladina řeky měla 301 centimetrů. Podle něj potíže začínají, když vystoupá tak na 5,8 metru.

V Berouně byla řeka ráno těsně pod úrovní prvního stupně, dopoledne ji překonala a pak kolísala kolem této hranice. "Řešili jsme s povodím, že dotoky nejsou dramatické," řekla ČTK starostka Berouna Šárka Endrlová. Podle ní druhý povodňový stupeň nastat nemusí, ale více se ukáže večer a v noci.

V pohotovosti je podle mluvčí hejtmanství Nicole Mertinové pracovní skupina krajské povodňové komise.

Za posledních 24 hodin spadlo v regionu nejvíce srážek na Mladoboleslavsku, a to 64 milimetrů na metr čtvereční. Vyšší úrovně hladiny dosáhlo ve středu také vodní dílo Slapy, kde napršelo úhrnem kolem 100 milimetrů. Hladina přehrady se však už snižuje.

Regulacemi vodních toků (napřimování a umělé prohlubování vodních toků, opevňování koryt, protipovodňové valy) dochází k tomu, že povrchová voda je z krajiny rychle odvedena (navíc v nižších polohách nezřídka způsobí ničivou povodeň). Řekám byla regulacemi odepřena většina míst, kde se dříve přirozeně rozlívaly (zaplavované lužní lesy, mokřadní louky).

Navíc byla místa s vyšší hladinou spodní vody na obrovských plochách záměrně odvodněna, zejména během melioračních šílenství v šedesátých a osmdesátých letech předchozího století. Většinu nížin a pahorkatin navíc pokrývá hustá a rozsáhlá síť odvodňovacích příkopů a kanálů. Voda se tak nemůže vsakovat a velké oblasti tak vysychají, a to škodí nejen lidem, ale i rostlinám a zvířatům. A jak se tento problém řeší? Zpravidla založením nových vrtů a dalším nadměrným čerpáním.

Nastanou-li povodně, není rovné zredukované koryto ani zdaleka schopné pojmout všechnu vodu, která se korytem valí. Když se pak voda nemůže rozlít do lesů a luk, rozlévá se do měst (případně do míst kde se dříve rozlívala, ovšem později byla nezodpovědně zastavěna), vysvětluje příčiny záplav server Příroda.cz.

Zkušenosti ukázaly, že i velké přehrady mají omezenou kapacitu. Musí totiž zároveň plnit dvě zcela protichůdné funkce – být vypuštěné z důvodu zadržení vody a zároveň být napuštěné z důvodu výroby el. energie, rekreace a chovu ryb. Pokud se nádrž neprotrhne, tak se voda přes ni převalí nebo je z bezpečnostních důvodů vypuštěna. Výsledek je vždy ničivý. Např. vychvalovaná kaskáda přehrad na Vltavě tak měla na průběh povodně v Praze jen zcela zanedbatelný vliv a nebýt šumavských lesů a rašelinišť, mohla matička stověžatá dopadnout ještě daleko hůře.