Praha - V první polovině dubna se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) věnovalo tématu plýtvání potravinami. U reprezentativně vybraného vzorku občanů České republiky se proto zajímalo o způsob, jakým v rámci své domácnosti zacházejí s nespotřebovanými potravinami, o důvody a četnost jejich vyhazování a v neposlední řadě o souvislosti vyhazování potravin s jejich nakupováním.
Téměř čtvrtina (24 %) populace tvrdí, že potraviny, které nespotřebuje, vyhazuje běžně do koše nebo do odpadu. Zhruba třetina (32 %) občanů uvádí, že co největší část nespotřebovaných potravin kompostuje, nebo použije jako krmivo pro zvířata a 42 % dotázaných uvedlo, že žádné potraviny nevyhazují, jelikož všechny zkonzumují. 2 % populace odpověděla, že neví.
Lidé nižšího věku (15-19 let a zejména pak 20-29 let), lidé hodnotící svou životní úroveň jako dobrou a občané s příjmem domácnosti nad 40 000 Kč uvádějí statisticky významně častěji, že u nich nespotřebované potraviny končí běžně v koši či odpadu.
Jejich odpovědi stojí v opozici zejména vůči vyjádření lidí starších 60 let, lidí se špatnou životní úrovní a občanů s příjmem domácnosti do 14 000 Kč, kteří z hlediska statistické významnosti uvádějí častěji, že žádné potraviny nevyhazují.
Vliv těchto ukazatelů se odráží také v rozdílu odpovědí ekonomicky neaktivních oproti ekonomicky aktivním, kdy ti první uvádějí oproti druhým častěji, že všechny potraviny spotřebují. Reakce občanů na tuto otázku ovlivňuje také jejich zaměstnanecká pozice. Potraviny vyhazují podle odpovědí častěji studenti a učni, či vedoucí zaměstnanci, ale také ženy v domácnosti či na rodičovské dovolené. Naopak nepracující důchodci a nezaměstnaní častěji uvádějí, že nevyhazují potraviny vůbec.
Podle šetření ovlivňuje zacházení s potravinami také velikost sídla, ve kterém občané České republiky žijí. Ti, kteří žijí na vesnici, na samotě nebo v obci do dvou tisíc obyvatel, častěji uvádějí, že většinu nespotřebovaných potravin kompostují či zkrmují. Lidé ve městech mezi 15 a 80 tisíci obyvateli častěji uvádějí, že nevyhazují vůbec. Občané žijící ve velkých městech nad 80 000 obyvatel pak častěji než ostatní občané tvrdí, že nespotřebované potraviny vyhazují do koše nebo odpadu.
Proč vyhazujeme potraviny?
Že se potraviny zkazily, označuje za prvořadý důvod k vyhození 56 % občanů, kteří uvedli, že někdy vyhazují nespotřebované potraviny, za druhořadý pak 13 %. Prošlá lhůta spotřeby potravin je označována za prvořadý důvod pro vyhození jídla u 19 % a za druhořadý u 23 % občanů, kteří v šetření připustili, že někdy vyhazují nespotřebované potraviny.
Tyto hodnoty zaznamenalo šetření také pro odůvodňování vyhazování kvůli tomu, že se uvařilo příliš mnoho jídla, které pak zbylo. Ať už jde o důvod k vyhození potravin kvůli zdravotním důvodům prvořadý, či druhořadý, uvádí jej reprezentanti populace České republiky v 1 % odpovědí.
V případě vyhazování nespotřebovaných potravin kvůli tomu, že už na danou potravinu nemají respondenti chuť, 2 % takovou možnost zmínila v rámci prvního důvodu a 11 % to uvedlo jako druhý důvod. Tvrzení, že došlo k nehodě, je nejčastějším důvodem k vyhození jídla pro 3 % populace, 28 % občanů to zmínilo jako druhý nejčastější důvod. V 1 % odpovědí občané uvádějí, že vyhazují z jiných důvodů.
Co nejčastěji vyhazujeme?
Pro 41 % občanů jsou prvním a pro 17 % populace druhým nejčastěji vyhazovaným druhem potravin ovoce a zelenina.
Pečivo je prvním nejčastěji vyhazovaným druhem potravin pro 43 % lidí, kteří uvedli, že někdy vyhazují nespotřebované potraviny, zatímco druhým nejčastějším druhem vyhazovaných potravin je to pro 28 % z nich.
Mléko a mléčné výrobky jsou prvořadým druhem vyhazovaných potravin pro 11 % populace, na druhém místě jsou tyto produkty uvedeny jako nejčastější typ vyhazovaného jídla u více než čtvrtiny (26 %) populace.
Poměrně často vyhazovaným typem potravin jsou i maso a masové výrobky, což na prvním místě uvedla 4 % těch, kdo připustili vyhazování nespotřebovaných potravin ve svých domácnostech, druhým nejčastějším druhem vyhazovaných potravin jsou pro bezmála pětinu (17 %) těchto občanů.
Vejce jsou podle výsledků až druhým nejčastějším typem vyhazovaných potravin, a to pro 2 % občanů. Až coby druhý nejčastější druh vyhazovaných potravin uvádí občané České republiky také obilniny, luštěniny a sušené plody (3 %) a pochutiny (2 %), uvedl Soc.cas.cz.
Související
Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
průzkumy , češi , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon
včera
Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše
včera
Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády
včera
Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken
včera
Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem
včera
Kreml ostře odsoudil zabití vůdce Hizballáhu Nasralláha
včera
Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli
včera
Izraelská armáda se připravuje na pozemní invazi do Libanonu
včera
Rusko údajně odrazilo šest dalších ukrajinských pokusů o dobytí jeho území
včera
Do Sýrie uprchlo před izraelskými leteckými útoky už sto tisíc lidí
včera
NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem
včera
Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort
včera
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
včera
Pravda je na naší straně, blouzní Putin. Moskva prý dosáhne všech svých cílů na Ukrajině
včera
Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali
včera
Ve věku 88 let zemřela legenda country Kris Kristofferson
včera
MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody
včera
Předpověď počasí na týden: Žádné výkyvy, ale maxima budou spíše nižší
29. září 2024 21:56
Svobodní poprvé vyhráli volby v Rakousku. Kickl ale nemá jistotu, že bude kancléřem
29. září 2024 21:11
Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert
Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody.
Zdroj: Jan Hrabě