Byt loni vyšel Čecha na 13,3 ročního platu, je to nejvíce v Evropě

Pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyšlo občana ČR loni na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 průměrného platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022, kterou má ČTK k dispozici.

"Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrného hrubého ročního platu, jen Amsterodam. Nizozemci za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrného platu. Nejméně takových platů, 6,8, stojí bydlení v Oslu,” uvedl vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte Miroslav Linhart. 

Průměrná transakční cena nových bytů vzrostla v 18 z 21 analyzovaných zemí. Nejintenzivnější nárůst zaznamenalo Maďarsko, o 24 procent. V ČR byl nárůst 14,4 procenta, tedy čtvrtý nejvyšší. Pokles byl v Lotyšsku (minus 1,3 procenta), Slovinsku (minus 3,8 procenta) a Španělsku (minus 8,5 procenta). Průměrná transakční cena nových bytů v Česku za loňský rok činí 3342 eur (81.929 Kč) za m2. Nejvyšší je ve Velké Británii, 4905 eur/m2, nejnižší v Bosně a Hercegovině, 974 eur/m2.

Nejdražší město je opět Paříž, kde se transakční cena nových bytů pohybuje kolem 13.500 eur/m2 (330.952 Kč). Vysoké průměrné transakční ceny jsou také v Mnichově, Londýně, Oslu, Frankfurtu a Amsterodamu. Nejnižší průměrné transakční ceny nabízejí Varna (885 eur/m2), a Burgas (900 eur/m2) v Bulharsku. Největší meziroční růst cen zaznamenaly Košice, a to o 38,2 procenta. Daleko nebylo ani Brno s 22,4 procenta a Praha, ve které průměrná transakční cena za nový byt vzrostla o 20,1 procenta, upozornil expert na nemovitostní trh v Deloitte Petr Hána. 

Při porovnání měst vůči jejich národnímu průměru má největší rozdíl v průměrné transakční ceně nového bytu Lisabon, a to o více než 300 procent. Nejnižší ceny proti svému národnímu průměru nabízí ze všech ve studii zastoupených evropských měst Ostrava, kde se dá nový byt pořídit za 58 procent průměrné ceny v celé republice. Při pohledu na hlavní města v regionu střední a východní Evropy je vidět, že cenové hladiny transakčních cen se pohybují o 20 až 40 procent výše, než je národní průměr.

Po zpomalení zapříčiněném hospodářským poklesem vyvolaným pandemií nabral evropský realitní trh dech a ceny nemovitostí ve většině zemí rychle rostly. "Klíčovou vlastností českého realitního trhu byla slabá nabídka nemovitostí. Pro následující rok se očekává, že ceny nemovitostí v ČR stejně jako ve většině analyzovaných evropských států porostou, i když o něco mírnějším tempem,” odhadl Jakub Leško z realitního týmu Deloitte.

Vysoké ceny nemovitostí nahrávají nájemnímu bydlení. Nejdražší nájem je v Paříži, průměrně činí 29,1 eura/m2 (713,4 Kč) měsíčně. Nad 20 eur/m2 také zaplatí nájemníci v Oslu, Londýně, Amsterdamu, Trondheimu, Barceloně, Kodani, Lublani a Bergenu. Ve střední Evropě je nejdražší průměrné nájemné ve Varšavě (17,9 eura/m2). Následuje Bratislava, kde cena 11,6 eura/m2 převyšuje pražských 11,3 eura/m2 (277 Kč). Měsíční nájem v Brně vychází na 10,1 eur/m2 (247,6 Kč) a v Ostravě na 6,8 eura/m2 (166,7 Kč). Ze zastoupených měst nabízí nižší nájem jen rumunský Brašov, slovinské Celje a bulharská města Sofie, Varna a Burgas. 

Během uplynulého roku bylo v ČR dokončeno 34.200 bytů. V přepočtu to vychází na 3,25 bytu na 1000 obyvatel.  Největší poměr mezi dokončenými byty a počtem obyvatel byl ve Francii, a to 6,95 bytu na 1000 obyvatel. Na 471.000 postavených bytů rovněž znamená, že jich Francie postavila nejvíce ze všech analyzovaných zemí. Nejméně nových bytů, jak celkem, tak při přepočtu na obyvatele, postavila Bosna a Hercegovina. Bylo jich 2600, což je 0,8 bytu na 1000 obyvatel.

Součástí studie byly hypotéky a jejich průměrné úrokové sazby. Podobně jako v předchozích vydáních Property Indexu byly s ohledem na hypotéky nejvíce zadlužené domácnosti v zemích západní a severní Evropy, Nizozemsku, Norsku a Dánsku. Nejvyšší průměrná úroková sazba hypoték byla v roce 2021 v Polsku (4,7 procenta). Nejnižší úrokovou sazbu, 0,8 procenta, zaznamenalo Portugalsko. Průměrná úroková sazba v Česku byla společně s Rumunskem čtvrtá nejvyšší, a to 3,0 procenta.

Související

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.
Byty

Český realitní trh krvácí. Experti pro EZ popsali, co nás letos čeká

Podle veřejně dostupných dat a informací se v roce 2023 v tuzemsku prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Data říkají, že bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů pak až o 17 procent. O 19 procent se také propadl prodej chat a chalup. Může za nepříznivá data jen nižší výkon stavebnictví nebo o poznání horší poptávka či koupěschopnost zákazníků, anebo je na vině inflace? A souvisí nějak spolu všechny zmíněné veličiny?

Více souvisejících

Byty Bydlení

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

před 3 hodinami

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy