Centrum pro uprchlíky v Praze znovu otevřelo

V Praze se dnes po necelém měsíci znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Před centrem čekaly ráno desítky lidí. To bylo začátkem týdne běžné i před jeho uzavřením, sdělil ČTK mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

Vedení hlavního města centrum uzavřelo v polovině června kvůli nedostatku ubytovacích kapacit v metropoli. Na základě rozhodnutí vlády jej magistrát musel znovu otevřít, ale již nenabízí trvalé ubytování. K dnešnímu poledni centrum odbavilo 85 lidí.

Centrum nedaleko stanice metra Vysočanská dnes po pauze otevřelo v 08:00. Po otevření se podle fotografa ČTK před vchodem vytvořila fronta, ve které čekaly desítky lidí. Kavka k tomu řekl, že se to nevymyká běžnému stavu, který býval v pondělí a úterý i před uzavřením.

Mluvčí magistrátu Vít Hofman dodal, že ke 12:00 centrum odbavilo 85 osob a dalších zhruba 200 na odbavení čeká.

KACPU stejně jako dříve pomáhá uprchlíkům se zařízením povolení k pobytu, zdravotního pojištění a dalších úkonů. Nově již však kvůli naplněné kapacitě nenabízí bydlení v městských bytech a ubytovnách. Běžencům pracovníci centra nabízejí jen nouzové přespání v provizorních stanových městečkách a také státní lůžka zajišťovaná Správou uprchlických zařízení.

O znovuotevření centra informoval krizový štáb hlavního města koncem června, podle tehdejšího vyjádření primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) to vycházelo z příkazu vlády. Primátor rozhodnutí označil za špatné, stát měl podle něj nejprve dořešit systém relokace běženců z přetížené Prahy.

Podle dat ministerstva vnitra získalo od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi měsíci dočasné povolení k pobytu asi 379.000 uprchlíků, z toho zhruba 90.000 v hlavním městě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na konci června uvedl, že systém krajských center bude minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně změnit přijímání a pomoc uprchlíkům na krajské úrovni.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 8 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách

Evropa se aktuálně potýká s masivním nárůstem případů chřipky, který je poháněn novým a vysoce nakažlivým kmenem viru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu varovala, že tento vývoj vystavuje zdravotnické systémy v mnoha zemích extrémnímu tlaku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy