Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy

Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války a uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu.

Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy. I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, nemalé částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo třeba nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Za vybrané peníze české nevládní organizace zajišťují pro lidi trpící válkou potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, nouzové i trvalé ubytování a další potřeby. Pomáhají také s adaptací ukrajinských uprchlíků v Česku, nezapomínají ani na psychologickou, právní či sociální pomoc, vzdělávání nebo aktivity pro děti. Výtěžek ze sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze zase výhradně směřuje na nákup zbraní, vojenského materiálu a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.

Nejvyšší částka se sešla na účtu SOS Ukrajina společnosti Člověk v tísni, téměř dvě miliardy. Organizace na webu uvedla, že obětem války za uplynulých šest měsíců trvání ruské invaze poskytla pomoc převyšující půl miliardy korun. Pomohla víc než 330.000 lidem, vypravila do země na 50 kamionů a 17 vlaků s humanitární pomocí. Na 200 jejích spolupracovníků se na Ukrajině nyní zaměřuje na distribuci přímé finanční pomoci vnitřním uprchlíkům a dalším potřebným. Chtějí také opravit na 9000 domů, aby se v nich dalo topit.

Na účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze se sešlo přes 1,2 miliardy korun, uvedla na dotaz ČTK mluvčí velvyslanectví Tetjana Okopná. Jen o uplynulém víkendu, kdy si Česko připomínalo sovětskou okupaci, lidé darovali přes 24 milionů korun. Posílali hlavně symbolické částky, nejčastěji 1968 korun. Za vybrané peníze ambasáda ve spolupráci s českým ministerstvem obrany a obrannými experty nakupuje vojenský materiál.

"Samozřejmě, největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev. Avšak během tohoto víkendu vybraný jeden milion amerických dolarů výrazně svědčí o tom, že česká podpora Ukrajině nepolevuje," uvedl v pondělí chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj.

Společnost Post Bellum vybrala skoro 397 milionů korun, což zahrnuje i nefinanční dary. Na Ukrajinu dopravila materiál za 335 milionů korun, hlavně obranný a zdravotnický materiál. "Konkrétně se jednalo o 13.500 neprůstřelných vest, 3467 přileb, 1500 párů bot, 137 dronů, 200 plicních ventilátorů a EKG přístrojů a další zdravotnický materiál za 45 milionů korun," uvedla za společnost Petra Dosoudilová. I když podpora sbírky podle ní přirozeně klesá, stále týdně přicházejí dary v hodnotě statisíců korun.

Český červený kříž na svém sbírkovém účtu dosud shromáždil téměř 317 milionů korun. Zhruba 109 milionů už vyčerpal. Pomoc posílá na Ukrajinu a část zůstává v Česku. "Pomoc na území ČR představuje více než 900 palet materiální pomoci od potravin, přes drogistické zboží, dětské pleny, prostředky osobní a intimní hygieny, nové oblečení, sladkosti, jednorázové nádobí až po čisticí a prací prostředky. Kromě materiální pomoci také poskytujeme poradenské služby, ubytování či psychosociální pomoc. Aktuálně připravujeme programy, jejichž cílem je usnadnit uprchlíkům adaptaci na nové prostředí a nové životní podmínky a podpořit socializaci dětí," sdělila ČTK za Český červený kříž Miroslava Jirůtková.

Charita ČR vybrala na Ukrajinu skoro 155 milionů korun, z toho během srpna dorazilo na účet bezmála 1,5 milionu, sdělil ČTK mluvčí organizace Jan Oulík. Materiální pomoc směřuje ve spolupráci s partnerskými charitami na Ukrajinu, uprchlíkům do Moldavska i běžencům v Česku. Peníze ze sbírky podle Oulíka také pomáhají provozovat asistenční infolinku v ukrajinštině pro uprchlíky v ČR.

Česká pobočka humanitární organizace ADRA na svém sbírkovém kontě momentálně eviduje přes 98 milionů korun. Od všech dárců shromáždila na pomoc lidem zasaženým konfliktem na Ukrajině zhruba 210 milionů korun, uvedla za společnost Ema Klementová. Zatím ADRA podle ní využila 99 milionů korun, a to na materiální pomoc, evakuaci lidí, domácí projekty v Česku i na finanční příspěvky nejvíc zasaženým rodinám. Kromě pomoci přímo na Ukrajině realizuje ADRA i řadu aktivit pro uprchlíky v Česku - jazykové kurzy, volnočasové aktivity či konverzační setkávání.

Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojil také český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací a spolků.

Napadení Ukrajiny vyvolalo v Česku bezprecedentní vlnu solidarity a vybraná částka je s přehledem nejvyšší v historii dosavadních humanitárních sbírek. Předchozí rekord - zhruba 1,3 miliardy korun vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě - byl překonán už několikanásobně. Nevládní organizace očekávají, že boje na Ukrajině v nejbližší době neskončí. Chystají proto projekty na zimu a plánují, jak co nejefektivněji pomoci během dlouhé a náročné poválečné obnovy země.

Související

Zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci

Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Evropský parlament

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

včera

Modžtaba Chámeneí

V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.

včera

Ilustrační foto

Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie

Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.

včera

Feri, Dominik (TOP 09)

Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení

Okresní soud v Teplicích vyhověl žádosti bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění na svobodu. Někdejší politik TOP 09 si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu, který mu justice vyměřila za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Rozhodnutí soudu je pravomocné, jelikož si proti němu odsouzený ani státní zástupce nepodali stížnost, a Feri tak opustí brány teplické věznice ještě dnes.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.

včera

Marco Rubio

Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy a Írán budou pravděpodobně potřebovat ještě několik dní na to, aby dosáhly dohody o ukončení vzájemného válečného konfliktu. Toto prohlášení výrazně tlumí naděje na rychlé vyřešení vojenského střetu, který začal před třemi měsíci. Rubio novinářům sdělil, že prezident Donald Trump má jednoznačný zájem na uzavření dohody, avšak bude se jednat buď o dohodu dobrou, nebo o žádnou. Vyjednání takového výsledku ovšem podle šéfa americké diplomacie může ještě chvíli trvat.

včera

Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy