Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy

Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války a uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu.

Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy. I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, nemalé částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo třeba nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Za vybrané peníze české nevládní organizace zajišťují pro lidi trpící válkou potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, nouzové i trvalé ubytování a další potřeby. Pomáhají také s adaptací ukrajinských uprchlíků v Česku, nezapomínají ani na psychologickou, právní či sociální pomoc, vzdělávání nebo aktivity pro děti. Výtěžek ze sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze zase výhradně směřuje na nákup zbraní, vojenského materiálu a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.

Nejvyšší částka se sešla na účtu SOS Ukrajina společnosti Člověk v tísni, téměř dvě miliardy. Organizace na webu uvedla, že obětem války za uplynulých šest měsíců trvání ruské invaze poskytla pomoc převyšující půl miliardy korun. Pomohla víc než 330.000 lidem, vypravila do země na 50 kamionů a 17 vlaků s humanitární pomocí. Na 200 jejích spolupracovníků se na Ukrajině nyní zaměřuje na distribuci přímé finanční pomoci vnitřním uprchlíkům a dalším potřebným. Chtějí také opravit na 9000 domů, aby se v nich dalo topit.

Na účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze se sešlo přes 1,2 miliardy korun, uvedla na dotaz ČTK mluvčí velvyslanectví Tetjana Okopná. Jen o uplynulém víkendu, kdy si Česko připomínalo sovětskou okupaci, lidé darovali přes 24 milionů korun. Posílali hlavně symbolické částky, nejčastěji 1968 korun. Za vybrané peníze ambasáda ve spolupráci s českým ministerstvem obrany a obrannými experty nakupuje vojenský materiál.

"Samozřejmě, největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev. Avšak během tohoto víkendu vybraný jeden milion amerických dolarů výrazně svědčí o tom, že česká podpora Ukrajině nepolevuje," uvedl v pondělí chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj.

Společnost Post Bellum vybrala skoro 397 milionů korun, což zahrnuje i nefinanční dary. Na Ukrajinu dopravila materiál za 335 milionů korun, hlavně obranný a zdravotnický materiál. "Konkrétně se jednalo o 13.500 neprůstřelných vest, 3467 přileb, 1500 párů bot, 137 dronů, 200 plicních ventilátorů a EKG přístrojů a další zdravotnický materiál za 45 milionů korun," uvedla za společnost Petra Dosoudilová. I když podpora sbírky podle ní přirozeně klesá, stále týdně přicházejí dary v hodnotě statisíců korun.

Český červený kříž na svém sbírkovém účtu dosud shromáždil téměř 317 milionů korun. Zhruba 109 milionů už vyčerpal. Pomoc posílá na Ukrajinu a část zůstává v Česku. "Pomoc na území ČR představuje více než 900 palet materiální pomoci od potravin, přes drogistické zboží, dětské pleny, prostředky osobní a intimní hygieny, nové oblečení, sladkosti, jednorázové nádobí až po čisticí a prací prostředky. Kromě materiální pomoci také poskytujeme poradenské služby, ubytování či psychosociální pomoc. Aktuálně připravujeme programy, jejichž cílem je usnadnit uprchlíkům adaptaci na nové prostředí a nové životní podmínky a podpořit socializaci dětí," sdělila ČTK za Český červený kříž Miroslava Jirůtková.

Charita ČR vybrala na Ukrajinu skoro 155 milionů korun, z toho během srpna dorazilo na účet bezmála 1,5 milionu, sdělil ČTK mluvčí organizace Jan Oulík. Materiální pomoc směřuje ve spolupráci s partnerskými charitami na Ukrajinu, uprchlíkům do Moldavska i běžencům v Česku. Peníze ze sbírky podle Oulíka také pomáhají provozovat asistenční infolinku v ukrajinštině pro uprchlíky v ČR.

Česká pobočka humanitární organizace ADRA na svém sbírkovém kontě momentálně eviduje přes 98 milionů korun. Od všech dárců shromáždila na pomoc lidem zasaženým konfliktem na Ukrajině zhruba 210 milionů korun, uvedla za společnost Ema Klementová. Zatím ADRA podle ní využila 99 milionů korun, a to na materiální pomoc, evakuaci lidí, domácí projekty v Česku i na finanční příspěvky nejvíc zasaženým rodinám. Kromě pomoci přímo na Ukrajině realizuje ADRA i řadu aktivit pro uprchlíky v Česku - jazykové kurzy, volnočasové aktivity či konverzační setkávání.

Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojil také český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací a spolků.

Napadení Ukrajiny vyvolalo v Česku bezprecedentní vlnu solidarity a vybraná částka je s přehledem nejvyšší v historii dosavadních humanitárních sbírek. Předchozí rekord - zhruba 1,3 miliardy korun vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě - byl překonán už několikanásobně. Nevládní organizace očekávají, že boje na Ukrajině v nejbližší době neskončí. Chystají proto projekty na zimu a plánují, jak co nejefektivněji pomoci během dlouhé a náročné poválečné obnovy země.

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy