Pondělí rozvolnění: Koho se dotkne nejvíce?

Od pondělí se v Česku rozvolní další protiepidemická opatření. Po více než pěti měsících se pro rekreační účely znovu otevřou hotely, penziony a další ubytovací zařízení. Rovněž skončí rotační výuka žáků druhých stupňů základních škol v krajích, kde to dosud nebylo kvůli epidemické situaci možné. Přejít na plnou výuku budou moci i střední a vysoké školy. Změkčení protiepidemických pravidel se dočkají také na organizátoři kulturní akcí či zoologické a botanické zahrady.

Provoz ubytovací zařízení pro rekreanty byl kvůli druhé vlně pandemie zakázán od 22. října do 2. prosince a následně od 18. prosince. Od té doby mohou hotely a penziony v Česku nabízet své služby pouze lidem cestujícím za služebním účelem nebo k lékaři.

Možnost začít znovu ubytovávat také turisty vláda podmínila dodržováním několika pravidel. Při příjezdu se klienti budou muset prokázat negativním PCR nebo antigenním testem na koronavirus ne starším než 48 hodin. Při pobytu nad sedm dní bude třeba podstoupit další test. Ubytovat se budou smět i hosté s certifikátem o očkování nebo dokladem o prodělání nemoci covid-19. Ubytovaní klienti budou smět být obsluhováni v hotelových restauracích, a to v čase od 06:00 do 21:59. Zakázáno bude občerstvení podávat formou samoobslužných švédských stolů.

Změny od pondělí čekají také na část žáků. Na běžnou prezenční výuku přejdou druhé stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií i v těch krajích, kde to ještě tento týden nebylo možné kvůli horší epidemické situaci.

Od příštího týdne se po zhruba sedmi a půl měsících obnoví teoretická výuka na středních školách. Jejich studenti kvůli epidemii dosud strávili zhruba čtyři pětiny aktuálního školního roku teoretickou výukou na dálku. O něco více času mohli prezenčně věnovat praktickému vzdělávání, které se obnovilo 26. dubna. V Česku je podle statistik ministerstva školství zhruba 300.000 žáků středních odborných škol a 90.000 studentů vyšších stupňů gymnázií.

Pro teoretickou výuku se otevřou také posluchárny vysokých škol. Změna však přichází v době, kdy už končí semestr a začíná zkouškové období.

Běžnou výuku zřejmě od pondělí obnoví většina základních uměleckých škol (ZUŠ). Komplikace jim může působit podmínka testu na covid pro výuku ve skupinách nad deset dětí. Žákům se sice budou uznávat výsledky testů ze základních či středních škol, ale po kratší dobu, než je frekvence testování v těchto školách. Dosud se mohou uvnitř ZUŠ scházet tříčlenné skupiny žáků, venku jich může být až 20.

Změkčení protiepidemických pravidel se bude týkat také zoologických a botanických zahrad v Česku. Návštěvníkům budou moci od pondělí kromě venkovní části areálu zpřístupnit i vnitřní pavilony. Platit v nich bude limit 15 metrů čtverečních vnitřní plochy na jednoho návštěvníka návštěvníka. Provoz zahrad či arboret bude nadále omezen na 50 procent kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas.

Podmínka maximálně polovičního naplnění kapacit se vztahuje také na kulturní akce. Ty venkovní bude možné od pondělí pořádat až pro 1000 lidí. Akce uvnitř budou možné s účastí nanejvýš 500 diváků.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 14 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy