Vražda kmotra Běly je dodnes záhadou. Bodyguard Šrytr vysoudil další odškodné

Bodyguard podnikatelů Pavel Šrytr, kterého policie krátce před promlčením obvinila z vraždy jednoho z šéfů českého podsvětí Antonína Běly, vysoudil na státu odškodné 486.000 korun. Částku mu dnes pravomocně přiznal pražský městský soud. Ministerstvo spravedlnosti už muži dříve vyplatilo za nezákonné stíhání a vazbu dalších zhruba 870.000 korun. Šrytr se od státu celkově domáhal přibližně 3,3 milionu.

Odvolací senát dnes mírně zvýšil částku, kterou Šrytrovi obvodní soud původně přiznal za každý den prožitý ve vazbě, a to z 800 korun na 1000. Muž strávil ve vazební cele 455 dní. "Tam bylo odvolání důvodné. Částka za dlouhotrvající vazbu, která byla vykonávána v souvislosti s velmi závažným trestným činem, by měla být vyšší," konstatovala soudkyně Irena Nosková.

Zbytek přiznané částky tvoří náklady, které Šrytr vynaložil na právní zastoupení ve své trestní kauze. Soud nevyhověl mužovu požadavku na 1,4 milionu korun za způsobenou nemajetkovou újmu.

Šrytr dnes k soudu nedorazil. Zastupoval ho právník Petr Hron, který byl nespokojený s tím, že se klient právě za nemajetkovou újmu nedomohl více peněz. "Pan Šrytr byl nezákonně stíhán a hrozilo mu doživotí. Za toto stíhání dostal od ministerstva spravedlnosti 105.000 korun. S tím by asi nebyl spokojený nikdo. Částky, které tu dnes zazněly, jsou spíše směšné," komentoval rozsudek.

Hron doplnil, že vedle 105.000 korun za stíhání vyplatilo ministerstvo Šrytrovi dobrovolně 364.000 korun za vazbu a 402.000 korun jako ztrátu na výdělku za dobu trvání vazby. Zbytku svých požadavků se pak Šrytr domáhal soudně.

Advokátovi vadilo také to, že soudy neuznaly požadavek na náhradu právních porad ve vazební věznici ve výši 275.000 Kč. Tvrdil, že Šrytrovi tři právníci se s mužem za mřížemi radili celkem 82krát, přičemž každá z porad trvala přes hodinu, takže podléhá vyúčtování podle advokátního tarifu. To se ovšem nepodařilo prokázat.

Ministerstvo spravedlnosti loni vyplatilo na náhradě škody vzniklé při výkonu veřejné moci celkem 183,6 milionu korun. Z toho sto milionů uhradilo dobrovolně, o zbytek se museli pozůstalí soudit. Průměrná mimosoudně přiznaná náhrada činila 83.000 Kč, soudně vymožená náhrada pak 144.000. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. "Částky odškodnění přesahující milion jsou zcela výjimečné, v řádu jednotek či maximálně nízkých desítek případů ročně," dodal.

Bělu zastřelilo v roce 1996 ozbrojené komando v jeho domě v Úvalech u Prahy. Policie případ vraždy nadvakrát odložila jako nevyřešený. Poté policejní tým Tempus v roce 2016 jen několik týdnů před promlčením činu zadržel Šrytra a Slováka Jána Kaca.

Mužům, kteří vinu odmítali, hrozilo až 15 let vězení nebo výjimečný trest. Soud je v roce 2017 zprostil viny poté, co klíčová svědkyně z místa činu změnila výpověď, kterou muže původně usvědčovala. Osvobození nakonec kvůli nedostatečným důkazům navrhovala i státní zástupkyně.

V komandu, které Bělu zavraždilo výstřely ze samopalu, bylo nejméně pět lidí. Podle tvrzení pozůstalých si pachatelé z domu odnesli 12 milionů korun a šperky. Šrytr s Kacem u soudu tvrdili, že zájem na likvidaci Běly mohli mít jeho příbuzní, nejbližší okolí nebo arménská mafie. V médiích se dříve objevily i spekulace, že za vraždou stál kontroverzní podnikatel František Mrázek, který byl zavražděn o deset let později.

Detektivy z týmu Tempus prověřovala kvůli Šrytrově případu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření, že ovlivňovali svědky, se ale neprokázalo.

Související

soudy

Vražda bosse podsvětí Běly patrně potrestána nebude, důkazy do sebe nezapadají

Praha - Žalobkyně Danuše Krejčová dnes v kauze vraždy bosse tuzemského podsvětí Antonína Běly z roku 1996 navrhla, aby soud obžalované Pavla Šrytra a Jána Kaca zprostil obžaloby. Muži během procesu tvrdili, že zájem na vraždě mohli mít příbuzní Běly, jeho nejbližší okolí nebo arménská mafie, která podle nich pro něj pracovala.

Více souvisejících

Běla Antonín (zavražděný boss) Pavel Šrytr (bodyguard) odškodnění soudy Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 4 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 6 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 11 hodinami

včera

včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil

Tragickou srážku čtyř vozidel na Chrudimsku vyšetřují policisté od úterních brzkých odpoledních hodin. Jeden člověk nehodu nepřežil, další dva lidé skončili se zraněním v nemocnici. Na místě zasahovaly veškeré záchranné složky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy