Komentář Lukáše Kovandy - Výhled vývoje cen pohonných hmot v ČR ze včerejších údajů CCS. První komentář za zaměřuje na vývoj v nejbližším týdnu, druhý pak v celém roce 2023. Jak draze tedy budeme v Česku tankovat do svých automobilů?
Zlevňování pohonných hmot končí. V roce 2023 čekejme zdražování
Ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu citelně zbrzdily tempo svého zlevňování. Nejpozději počátkem roku 2023 se jejich cena stabilizuje. V roce 2023 je pak třeba počítat spíše s růstem cen paliv v Česku (viz komentář níže).
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,40 Kč, před týdnem byl o 29 haléřů dražší. O 21 haléřů na litr zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 37,86 koruny. Benzín v tomto týdnu zlevnil nejníže od letošního 1. února, nafta pak nejníže od 27. února. Znamená to, že už i nafta smazala takřka celý cenový nárůst, jenž nastal následkem ruské invaze na Ukrajinu, která začala letos 24. února. Nutno však říci, že v případě nafty ke zlevnění dopomáhá také červnové snížení spotřební daně z ní, o 1,50 koruny na litr, které vláda – na rozdíl od benzínu – ponechává v platnosti.
V příštím týdnu budou tedy pohonné hmoty jen mírně zlevňovat. Zlevnění jak benzínu, tak nafty bude v rozsahu od deseti haléřů na litr.
Důvodem zbrzdění zlevňování pohonných hmot je skutečnost, že na světových trzích v prosinci přestala zlevňovat ropa a ustalo rovněž zlevňování velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Zlevňování pohonných hmot je tak nyní zapříčiněno spíše pokračujícím zpevňováním koruny vůči dolaru, jež je však v porovnání s listopadem výrazně pomalejší.
Za stabilizací cen ropy stojí zejména vývoj v Číně. Tamní režim v důsledku listopadových demonstrací a útlumu ekonomiky upustil od drakonických covidových restrikcí. Nezřízené otevírání čínské ekonomiky a tamní masové promořování nyní vede k citelnému nárůstu počtu nakažených. To bezprostředně poptávku po ropě a ropných produktech tlumí. Čína je jejich největším světovým dovozcem. Intenzita využívaní dopravních prostředků v důsledku promořování klesá v těchto dnech nejníže od oslav příchodu čínského nového roku letos na přelomu ledna a února, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
V příštím roce by však ukončení covidových restrikcí mělo čínskou ekonomiku naopak podpořit, až země překoná nynější stádium masového promořování. Otevření tamní ekonomiky pak bude klíčovým zdrojem růstu světové poptávky po ropě a ropných produktech. Obchodníci s ropou tedy už nyní sázejí na to, že Čína fázi promořování celkem rychle překoná. Cenu ropy na světových trzích navíc podporuje nízký stav jejích komerčních zásob v USA, který je pro tuto část roku nejnižší od roku 2014.
V roce 2023 pohonné hmoty zdraží, zejména kvůli Číně a Indii. Nelze vyloučit ani dramatické zdražení opět k 50 korunám za litr
V příštím roce by se měla průměrná cena barelu ropy Brent pohybovat kolem úrovně jednoho sta dolarů. Tedy bude v průměru vyšší, než je dnes, kdy činí 82 dolarů za barel. Spojené státy a Evropa sice v příštím roce projdou ekonomickým útlumem, což jejich poptávku po ropě oslabí, ovšem toto oslabení budou více než kompenzovat zejména Čína a Indie. Tyto a četné další asijské ekonomiky v příštím roce poměrně svižně porostou, což podpoří globální poptávku po ropě a ropných produktech. Čína poroste z velké části proto, že letos koncem roku opustila politiku drakonických covidových uzavírek a restrikcí, což by mělo být její ekonomice významnou vzpruhou. Čína či Indie přitom patří k největším dovozcům ropy a ropných produktů na světě.
Koruna bude vůči dolaru v průběhu příštího roku postupně posilovat, což bude mírnit dopad zdražující ropy do cen pohonných hmot v ČR. Ty by se tak v zásadě neměly příliš lišit od cen současných. Benzín se nyní v Česku prodává celorepublikově průměrně za zhruba 36,40 koruny za litr, nafta pak za 37,90 koruny za litr. Lze předpokládat, že v příštím roce budou ceny v průměru nepatrně vyšší, než odpovídá těmto úrovním. Benzín by tak měl být průměrně za zhruba 37,50 koruny za litr, nafta za zhruba 39,30 koruny za litr.
V únoru vstoupí v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, které může přechodně zvýšit cenu paliv v EU, hlavně dieselových, avšak nemělo by jít o nic fatálního. Záleží ovšem na razanci ruské odezvy. Na prosincové embargo EU na dovoz ruské ropy a na sankční zastropování cen jeho ropy vyvážené námořní cestou ovšem Rusko zatím reaguje poměrně bezzubě, takže podobný vývoj lze předpokládat při uvedení únorového embarga. To znamená, že by jeho důsledkem neměla být nijak výrazně zdražení cen pohonných hmot v ČR.
Celý příští rok však i nadále bude rokem značné nejistoty, zejména z důvodu pokračující války na Ukrajině. Ta stále může ovlivnit ceny pohonných hmot v ČR velice výrazně, takže nelze zcela vyloučit ani alespoň přechodný návrat cen pohonných hmot k úrovni 50 korun za litr či dokonce na dní. V tuto chvíli Rusko na bojišti zjevně nedosahuje svých záměrů. Nelze však očekávat, že se jen tak stáhne. Pokud by se například rozhodlo použít jaderné zbraně, byť třeba i "jen" taktické povahy, svět se ocitne opět v šoku a cena ropy a pohonných hmot by vyletěla. Další geopolitickou hrozbou, jež by citelně ovlivnila i cenu pohonných hmot v ČR, je napětí mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu.
Související
Benzin letos poprvé zdražil nad 40 korun za litr. Růst cen má zpomalit
Ceny pohonných hmot rostou. Litr benzinu může stát přes 40 korun
pohonné hmoty , Čerpací stanice
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 1 hodinou
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 1 hodinou
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 1 hodinou
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 1 hodinou
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 1 hodinou
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 2 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 3 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 3 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 3 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 4 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 5 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 5 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 5 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 6 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 6 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 7 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 7 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 8 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně.
Zdroj: Petr Nutil