Střet se zvířetem: 30 mrtvých řidičů ročně. Jak srážce zabránit?

Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Ovšem například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Rovněž tak při nočním oslnění světlomety vozu je zvíře dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Pozor by si měli dávat všichni řidiči v místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při cestě za potravou.

Prevencí je především snížení rychlosti, pozornost a soustředění se na možnost náhlého objevení se zvířete. Jakmile zjistíme pohyb zvířete před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Odborníci také doporučují zatroubit a pokusit se tak zvíře vyplašit. Počítejme také s tím, že zvíře nebude na silnici pravděpodobně samo. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, je pravděpodobné, že zahlédnuté zvíře budou následovat další.

Pokud je střetnutí se zvířetem nevyhnutelné, odborníci doporučují intenzivně brzdit a snažit se udržet vůz v přímém směru. Podle testů, které provedl německý autoklub ADAC, je totiž mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha o vyhnutí se střetu za každou cenu.

Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu, nebo dalších překážek na silnici bokem vozidla, což může mít mnohem horší následky než přímý střet se zvířetem. Podle již zmíněných testů ADAC, kde vozidlo naráželo do figuríny odpovídající stavbou i hmotností skutečnému zvířeti, intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna.

Pokud již došlo k samotné nehodě, je potřeba rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po střetu s velkým zvířetem také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz. Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice!

Poraněná zvěř může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k nakažení. Nesnažte se naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pytláka z vás totiž podle platného ceníku udělají už dva bažanti, protože jejich cena přesahuje pětitisícový limit - a v takovém případě vám hrozí i vězení.

Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl dohledat zraněné zvíře, či zajistit odvoz a likvidaci uhynulého kusu. V případě nahlášení takovéhoto střetu policii se o to vše pravděpodobně postarají sami policisté. Doporučuje se také pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a také zvěře, případně jiným vhodným způsobem zajistit důkazy jednoznačně ukazující na to, že došlo k poškození vozidla střetem se zvěří. Pomůže to především při jednání s pojišťovnou.

Pod koly aut každoročně zahynou stovky tisíc kusů zvěře. Podle dotazníkového šetření provedeného autory z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně například jen zajíců polních zahyne ročně na našich silnicích a dálnicích zhruba 144 tisíc, srnců obecných skončí pod koly 129 tisíc kusů.

Ke sto tisícům se přibližuje například počet usmrcených koček domácích a počet psů se pohybuje okolo 10 tisíc kusů.