Náhrada za zpoždění vlaku? Smůla, dráhy si vydupaly úlevu

Výjimka z unijního nařízení měla skončit letos v prosinci. Poslanci ji prodloužili v rámci vládní novely drážního zákona. Zdůvodnili to tím, že dopravci nemají šanci ovlivnit vznik zpoždění zejména kvůli stavební činnosti na tuzemských tratích.

Nařízení Evropského parlamentu z roku 2007 ukládá dopravcům na železnici mimo jiné, aby v případě zpoždění nad 60 minut vraceli cestujícím 25 až 50 procent jízdného. Při zpoždění nad 60 minut už by dopravce musel zdarma zajistit občerstvení, ubytování a náhradní dopravu. I toto opatření by návrh o pět let odsunul.

Výjimka se týká i poskytování informací o mezinárodních cestách, které by musel dopravce poskytovat ve všech prodejních místech. To by údajně znamenalo nutnost enormního proškolení personálu.

Zpožďování vlaků na našich drahách není ve srovnání s Evropou ničím výjimečným. Vyplývá to ze srovnání aktuálních zpoždění šesti evropských drážních dopravců. Lidové noviny srovnaly situaci v České republice se stavem v Dánsku, Itálii, Slovinsku, na Slovensku a v Nizozemsku.

V západní Evropě jsou běžně za vlaky včas považovány spoje se zdržením 10 až 15 minut. Například ve Velké Británii jsou ve statistikách za vlaky včas vykazovány vlaky se zpožděním do deseti minut, Francie, Itálie nebo Německo prosazují 15 minut.

V Česku kontroluje přesnost vlaků systém Babitron, na kterém se podílí České dráhy ve spolupráci s Institutem teoretické informatiky. Systém nabízí jednak české železniční sítě, kde jsou různobarevnými trojúhelníky vyznačeny všechny jedoucí vlaky. Barevné odstupňování značí délku zpoždění. Systém nabízí i přehlednou tabulku s názvy vlaků, jejich polohou i nabraným zpožděním. Obdobný systém má i Dánsko, kde se Česko se svým Babitronem inspirovalo.