Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí tzv. čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
Nárůst čisté pozice je letos v pololetí podle MF způsoben především vyššími příjmy ČR z fondů EU, včetně dodatečných zálohových plateb v souvislosti s reakcí na pandemii koronaviru. ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 82,1 miliardy korun a odvedla do něj 32 miliard korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Čistá pozice ČR vůči rozpočtu #EU: Za první pololetí 2020 ČR získala o 50,1 mld. Kč víc, než do něj odvedla. Je to nejlepší výsledek od roku 2016 a zároveň čtvrtý nejlepší výsledek za celou dobu našeho členství v EU. https://t.co/eAYsXT75h3
— Ministerstvo financí (@MinFinCZ) July 29, 2020
Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti činily v pololetí 52,4 miliardy korun a na Společnou zemědělskou politiku ČR získala 29,7 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce června zaplatila do rozpočtu EU 648,8 miliardy korun a získala z něj 1,51 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 859,9 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2018 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.
V roce 2018 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 13,4 miliardy eur (zhruba 338 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12,3 miliardy eur víc (zhruba 310 miliard korun), než do něj odvedlo.
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
Ministerstvo financí , Česká republika , EU (Evropská unie) , evropská komise , dotace
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek