ČNB opět zvýšila základní úrokovou sazbu, nově už na pět procent

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.

"Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy banka bojuje zvýšením základní sazby s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. Inflace může výhledově dosáhnout až šestnáctiprocentní úrovně.

"Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let," uvedl Kovanda. K poklesu sazeb bude podle něj možné přistoupit na přelomu let 2022 a 2023. 

Ekonomka Jana Mücková z investiční skupiny LOGeco uvedla, že primárním cílem ČNB je zkrocení inflace. "Očekávám, že s navyšováním základní úrokové míry nejsme u konce. Inflace podle mého názoru poroste až k 15 %, a tomu se musí ČNB razantně postavit," napsala.

Kromě sazeb podle ní nemá ČNB žádné silné nástroje k ovlivňování cen. "Sazby úvěrů tak budou dál růst, a to bude směřovat naši ekonomiku do minimálně krátkodobé stagflace – tedy kombinace nízkého hospodářského růstu a vysoké inflace," dodala.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na předchozím měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Rada ČNB je připravena dál zvyšovat sazby, uvedl Rusnok

Bankovní rada České národní banky je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.

Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. "To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.

Upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. "Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," řekl.

Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 korun za euro.

Zároveň dnes rada nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. "Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala," uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci svých standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb.

Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady. Dva hlasovali pro sazby beze změny. Základní úrokovou sazbu tak rada zvýšila na pět procent, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.

V této souvislosti Rusnok uvedl, že analytická sekce ČNB spíše doporučovala zvýšit úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. "Někteří kolegové byli i připraveni pro toto zvýšení hlasovat. Ale převážilo to, že se tady žádná měnověpolitická chyba nestane, protože vstupujeme do situace, kdy máme sazby nad neutrální hladinou tří procent. Takže určitá volnost v tomto ohledu byla," uvedl guvernér.

Související

Více souvisejících

česká národní banka ČNB Jiří Rusnok (guvernér ČNB)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 2 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy