Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Posuďte sami: Cena ropy Brent ještě v začátku března činila přes 130 amerických dolarů za barel, nyní seskakuje den za dnem pod hranici 100 dolarů za barel. A i takové instituce, jakou je například EIA (EIA - Energy Information Administration, tedy americká vládní agentura, která shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice) nevidí další vývoj ohledně ceny ropy nijak, byť to není ani nyní vůbec nijak lehké, dramaticky.

Tak tedy, EIA ve svém aktuálním výhledu na druhé pololetí tohoto roku o ceně ropy říká: „Očekáváme, že cena ropy Brent bude ve 2. pololetí roku 2022 v průměru 101 USD/b (barel) a poté klesne na 94 USD/b v roce 2023. Předpokládaný pokles cen je výsledkem očekávaného nárůstu světových zásob ropy na konci roku 2022. Většina cenových poklesů v naší prognóze platí pro druhé pololetí roku 2022, přičemž ceny by měly klesnout z průměrných 123 USD/b v červnu na 97 USD/b ve 4. čtvrtletí roku 2022.“ Jistě, můžete nazlobeně říct, proč tedy (sakra!) u českých benzínových čerpadel vidíme stále čísla, která nám dělají spíše černo před očima. Fungují nebo nefungují nějaká vládní opatření proti vysokým cenám benzínu a nafty?

Nutno předem říct, že věc má několik „ale“. Analytici hodnotí problém vysokých cen na domácím trhu u benzínových totemů nejen v souvislosti s rostoucími velkoobchodními maržemi, a to na celoevropském trhu, ale také v souvislosti s dalšími problémovými faktory. Třeba nedostatečnými rafinérskými kapacitami, spíše podceněným stavem zásob ropy na západní polokouli světa nebo vývoji měnových kurzů. A zdá se, že i vládní opatření, zaváděná v průběhu letošního roku, poklesu cen výrazněji nepomáhají. Proč? „Opatření vlády proti vysokým cenám ropy měly minimální efekt pro koncové spotřebitele jednoduše proto, že měly doposud spíše symbolický rozsah,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. Podle něj například dočasným snížením spotřební daně o 1,5 koruny si česká vláda koupila relativně málo muziky za relativně hodně peněz (přibližně 4 miliardy korun).

Možná, že vás napadne, že když bude česká koruna posilovat, benzín začne zlevňovat. A ta úvaha není vůbec špatná. Jaký je tedy vliv tuzemské měny na cenu benzinu? „Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují v zásadě dvě nejdůležitější proměnné – jednak cena ropy, respektive velkoobchodní ceny benzinu a nafty, a jednak kurz koruny vůči americkému dolaru, ve kterém se ropa na světových trzích obchoduje. Současné svižné oslabování koruny na frontě s dolarem tak přináší další tlaky na zdražování pohonných hmot v Česku, který však úspěšně tlumí pokles ceny ropy na světových trzích,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko. A jak možná tušíte, kurz domácí měny ovlivňují nejen nálady světových investorů, ale především klíčové, makroekonomické ukazatele dané země. Zadlužení, inflace, nezaměstnanost, vývoj HDP, navyšování mezd a tak dále. Kam mířím? Bude-li totiž svět vnímat Česko jako problémovou krajinu, není těžké uhodnout, kam s největší pravděpodobností zamíří kurz české koruny.

A ty zmiňované zásoby ropy? Inu, je to podobné jako se vším. Zmiňovaná americká vládní agentura EIA konstatovala, že „přestože zásoby (ropy) podle naší prognózy rostou, aktuálně jsou nižší než v roce 2019, což může omezit některé tlaky na snižování cen spojené s rostoucími zásobami a zvyšují potenciál pro pokračující volatilitu (výkyvy ceny ropy). Podle EIA se ale tato neklidná situace se zásobami „narovná“ v roce 2023, což by mělo vést k následnému pomalému poklesu ceny ropy až na hodnotu 93 USD/barel. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to stejná cena, jakou svět míval před spuštěním ruské barbarské válečné agrese na Ukrajině.

Můžeme se tedy těšit opravdu na lepší závěr roku, alespoň pokud jde o nižší ceny benzínu? „Předpovídat cenu ropy při souběhu tolika rizik a nejistot je nesmírně komplikované,“ vzkázal však všem laskavým čtenářům, kteří se už těšili na lepší zprávy o cenách benzínu, Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. „Pokud by mělo dojít ke globální recesi, lze si představit o poznání slabší dynamiku ropné poptávky, díky čemuž by mohly ceny klesnout výrazněji pod 100 dolarů za barel. Naopak, pokud nedojde k dramatickému propadu hospodářského růstu v největších ekonomikách a přidá se například další vyostření geopolitického napětí mezi Západem a Ruskem, je možné, že ropa začne opět významněji zdražovat. My si myslíme, že ceny ropy ve zbytku tohoto roku spíše setrvají těsně nad hranicí 100 dolarů za barel, nicméně míra nejistoty spojená s tímto výhledem je zvláště vysoká,“ odhalil serveru EuroZprávy.cz možné scénáře vývoje ceny „černého zlata“ Dominik Rusinko.

Související

Více souvisejících

ropa pohonné hmoty Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Donald Trump

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

včera

včera

včera

včera

včera

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá

Bleskové povodně, které zasáhly oblast řeky Guadalupe v Texasu, si vyžádaly přes sto obětí, desítky lidí zůstávají pohřešovány. Mezi mrtvými je i 27 dívek a členů personálu z tábora Camp Mystic. Záchranné práce pokračují, i když šance na nalezení přeživších s každou hodinou klesá. Stát Texas mobilizuje všechny dostupné síly, do pomoci se zapojují i záchranáři z jiných států. Počasí zůstává nevyzpytatelné a hrozí další srážky.

včera

Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

včera

včera

Pozemní síly IDF operují na severu pásma Gazy.

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky

V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice

Ministerstvo spravedlnosti USA popřelo existenci tzv. Epsteinova seznamu a podkopalo sliby generální prokurátorky Pam Bondiové o zveřejnění kompromitujících dokumentů. Podle resortu žádný usvědčující seznam ani důkazy o vydírání prominentních osob neexistují. Tvrzení přichází navzdory rostoucímu tlaku veřejnosti, politiků i Trumpových příznivců, kteří Bondiovou a FBI viní ze záměrného zdržování kauzy.

včera

včera

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během schůzky ve Spojených státech nominoval amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Uvedl to v dopise, který předal Trumpovi osobně v Bílém domě. Stalo se tak v době, kdy americký lídr usiluje o souhlas Hamásu a Izraele s příměřím v Gaze. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy