Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.
"Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání. Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rusnok: Rada ČNB je připravena dále zvyšovat sazby, odpovídá to prognóze
Nové prognóze České národní banky odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Dnešní krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. "Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky," uvedl Rusnok.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.
ČNB také zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká vyšší inflaci
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.
Růst ekonomiky podle guvernéra podpoří robustní spotřeba domácností a investiční aktivita firem i vlády. Zároveň ale až do roku 2022 bude růst tlumen přetrvávajícími problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. "Na předpandemickou úroveň se domácí ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022," uvedl Rusnok.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. Během zimy se inflace podle Rusnoka přiblíží sedmi procentům.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 25,6 Kč/EUR. Příští rok pak počítá nově s průměrným kurzem 24,2 koruny za euro a v roce 2023 s 23,9 Kč/EUR. V srpnu odhadovala pro příští rok kurz 24,50 koruny za euro a pro rok 2023 pak 24,20 koruny za euro. "Koruna nejprve znatelně zpevní v reakci na strmý růst sazeb. V průběhu příštího roku tempo jejího posilování zvolní," uvedl Rusnok.
Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné, ale v souhrnu nezpochybňující vyznění nové prognózy. Rizika ve prospěch růstu cen jsou další poruchy v globálních výrobních a dodavatelských řetězců, slabší kurz koruny, zvýšení inflačních očekávání a výraznější nárůst cen energií a nájemného. Jako protiinflační riziko ČNB označila konsolidaci veřejných financí novou vládou.
Ministerstvo financí ve své aktuální srpnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 4,2 procenta.
Související

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Český realitní trh krvácí. Experti pro EZ popsali, co nás letos čeká
Aktuálně se děje
před 37 minutami

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
před 2 hodinami

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
před 3 hodinami

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
před 4 hodinami

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
před 5 hodinami

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
před 7 hodinami

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
před 7 hodinami

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
před 8 hodinami

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
před 8 hodinami

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
před 10 hodinami

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
před 10 hodinami

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
před 11 hodinami

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
před 12 hodinami

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
před 13 hodinami

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
před 13 hodinami

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
před 14 hodinami

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera
Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.
Zdroj: Libor Novák