V první polovině letošního roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci v prvním pololetí přišla čtyři procenta obyvatel a z domova začalo v Česku nově pracovat 38 procent lidí, vyplývá z průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound.
Během první vlny pandemie se většině Čechů podařilo udržet práci a podle průzkumu Eurofoundu byla ČR v tomto ohledu úspěšnější než většina ostatních Evropanů. Například ve Španělsku přišlo podle respondentů kvůli koronaviru o práci až 16 procent populace. Stejného výsledku jako Češi dosáhli i pracující na Maltě, Slovensku a v Nizozemsku. Lépe než Češi jsou na tom jen Švédové.
"Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly. I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet, vysvětlil Navrátil.
Zatímco o práci přišlo průměrně osm procent Evropanů, více než třetina obyvatel Evropy se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času zvýšil. Největší úbytek pracovních hodin zažili Evropané v obchodu, pohostinství a ve stavebnictví, kde odpracovaný čas klesl na méně než půlku. Naopak nejmenší pokles čekal zaměstnance veřejného sektoru, zdravotnictví a zemědělce, doplnil Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.
Ačkoliv ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen asi 200.000 Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 procent. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu. V Česku v první polovině roku stále převládalo docházení k zaměstnavateli. Home office byl nejčastější formou práce v Belgii, Dánsku, Irsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Naopak nejméně využívaný byl v Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích bývalého východního bloku.
Až 76 procent Čechů pracujících z domu je na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou na tom lépe jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.
Rakušané a Finové si zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici. Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality. Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 procent Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 procent.
Až 22 procent respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 procent. Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do 11 let. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu bezdětní muži.
Veškeré problémy se odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Na 76 procent respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi. Nejvíce to pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 procentech případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili 'pod psa' (38 procent).
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Krást v práci? Home Office způsobil, že ještě nikdy tolik lidí tak masově nepředstíralo, že dřou

Lidem na home office by měli zaměstnavatelé začít přispívat na energie, teplo či vodu
Home Office (práce z domova) , práce , češi , EU (Evropská unie) , Ekonomika , firmy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek