Skupina předních těžařů ropy OPEC+ svým překvapivým oznámením snížit těžbu komplikuje plány americké centrální bance (Fed) i vládám zemí, které patří k významným spotřebitelům ropy. Slabší těžba totiž přispěje k růstu cen ropy v době, kdy vyspělé země stále bojují s vysokou inflací. Shodují se na tom analytici, které oslovil server americké televize CNBC. Rusko ale rozhodnutí hájí, protože je podle něj v zájmu těžebního sektoru.
Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Osm členů OPEC+ v neděli oznámilo, že do konce roku omezí těžbu o dalších 1,16 milionu barelů denně. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prakticky ve stejnou dobu oznámil, že Rusko prodlouží omezení těžby o 500.000 barelů denně až do konce roku.
Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPEC, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE). Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPEC+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.
"Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné - a to jsme také dali jasně najevo," uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.
"V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.
Nedělní oznámení se přidává k dosavadním záměrům Ruska snížit vlastní produkci o 500 000 barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. To znamená, že dobrovolné škrty členů OPEC+ dohromady činí 1,66 milionu barelů denně.
Analytici ještě asi před týdnem očekávali, že skupina OPEC+ ponechá v platnosti své dřívější rozhodnutí až do konce roku těžit denně o dva miliony barelů ropy méně. S nedělním oznámením tak činí celkové snížení těžby podle propočtů agentury Reuters 3,66 milionu barelů denně, což je 3,7 procenta celosvětové poptávky.
Cena ropy se dnes od rána prudce zvyšuje, severomořský Brent se po poledni prodával zhruba za 85 dolarů za barel, což byl proti pátku nárůst zhruba o sedm procent. V polovině března cena klesla k 70 dolarům, loni v červnu ale byla nad 120 USD. Analytici se domnívají, že cena se teď snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy se může do léta cena dostat i na 110 dolarů.
Peskov řekl, že ceny ropy je nutné podpořit - jednak proto, že firmy v tomto odvětví mohutně investovaly, a také proto, že v dohledné době nebude možné uspokojit ve všech zemích poptávku po energiích z obnovitelných zdrojů. Peskov jednoznačně neodpověděl na otázku, zda Rusko své kroky při rozhodování o snížení těžby koordinovalo s ostatními členy OPEC+.
"Rusko je v neustálém kontaktu s více státy OPEC. To je normální proces, nic víc," řekl. "V tomto případě drží státy svou vlastní linii, vlastní zájem na stabilizaci trhu," dodal.
Zdroj blízký rafinerskému odvětví v Jižní Koreji agentuře Reuters řekl, že další snížení těžby je špatná zpráva a že OPEC se jen snaží chránit svoje zisky v situaci, kdy na tom globální ekonomika není dobře. Podobně vidí situaci i zdroj z petrochemického sektoru v Číně. Oba tito lidé chtěli zůstat v anonymitě, protože nejsou oprávněni mluvit o těchto věcech s novináři.
Právě Čína je největším dovozcem ropy na světě a očekává se, že v letošním roce doveze rekordní objem ropy. Zotavuje se totiž z útlumu, který způsobila předchozí omezení zavedená ve snaze brzdit šíření pandemie covidu-19. Vysoká pak zůstává spotřeba ropy v Indii, která je třetím největším dovozcem této suroviny.
Vzhledem k vyšším cenám a ke slabší nabídce ropy z Blízkého východu je podle analytiků možné, že Indie a Čína budou nuceny kupovat více ropy z Ruska. To by nahrávalo Kremlu, který se snaží zvýšit příjmy z prodeje surovin. Kvůli invazi na Ukrajinu s Ruskem západní státy nechtějí spolupracovat a odmítají nakupovat i ruské suroviny. Rafinerie v Jižní Koreji a Japonsku ale kvůli geopolitickému riziku nechtějí ropu z Ruska nakupovat, poohlédnout by se proto mohly po alternativních dodávkách z Afriky a Latinské Ameriky.
Související
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením
před 3 hodinami
Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové
včera
Policie zasahovala ve Sněmovně. Desítky lidí se snažily vniknout dovnitř
včera
Hlasování o financování ČT bude ve 4:36 ráno. Nebudeme platit to, co pracuje proti mým zájmům, řekl Okamura
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Pavel Novotný se vrací do vedení městské části. Dohodl se s ANO a TOP 09
včera
Policie našla tělo pohřešované u řeky. Muž je podezřelý z vraždy
včera
Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu
včera
Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi
včera
Bude stávka, oznámili lidé z ČT a ČRo. Může za to dnešní vývoj ve Sněmovně
včera
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
včera
Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat
včera
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
včera
Trump si vyhradil právo potřetí kandidovat na prezidenta. Zvažuje i čtvrtou kandidaturu
včera
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
včera
Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici
včera
Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval
včera
Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince
včera
SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach
včera
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.
Zdroj: Libor Novák