Skupina předních těžařů ropy OPEC+ svým překvapivým oznámením snížit těžbu komplikuje plány americké centrální bance (Fed) i vládám zemí, které patří k významným spotřebitelům ropy. Slabší těžba totiž přispěje k růstu cen ropy v době, kdy vyspělé země stále bojují s vysokou inflací. Shodují se na tom analytici, které oslovil server americké televize CNBC. Rusko ale rozhodnutí hájí, protože je podle něj v zájmu těžebního sektoru.
Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Osm členů OPEC+ v neděli oznámilo, že do konce roku omezí těžbu o dalších 1,16 milionu barelů denně. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prakticky ve stejnou dobu oznámil, že Rusko prodlouží omezení těžby o 500.000 barelů denně až do konce roku.
Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPEC, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE). Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPEC+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.
"Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné - a to jsme také dali jasně najevo," uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.
"V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.
Nedělní oznámení se přidává k dosavadním záměrům Ruska snížit vlastní produkci o 500 000 barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. To znamená, že dobrovolné škrty členů OPEC+ dohromady činí 1,66 milionu barelů denně.
Analytici ještě asi před týdnem očekávali, že skupina OPEC+ ponechá v platnosti své dřívější rozhodnutí až do konce roku těžit denně o dva miliony barelů ropy méně. S nedělním oznámením tak činí celkové snížení těžby podle propočtů agentury Reuters 3,66 milionu barelů denně, což je 3,7 procenta celosvětové poptávky.
Cena ropy se dnes od rána prudce zvyšuje, severomořský Brent se po poledni prodával zhruba za 85 dolarů za barel, což byl proti pátku nárůst zhruba o sedm procent. V polovině března cena klesla k 70 dolarům, loni v červnu ale byla nad 120 USD. Analytici se domnívají, že cena se teď snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy se může do léta cena dostat i na 110 dolarů.
Peskov řekl, že ceny ropy je nutné podpořit - jednak proto, že firmy v tomto odvětví mohutně investovaly, a také proto, že v dohledné době nebude možné uspokojit ve všech zemích poptávku po energiích z obnovitelných zdrojů. Peskov jednoznačně neodpověděl na otázku, zda Rusko své kroky při rozhodování o snížení těžby koordinovalo s ostatními členy OPEC+.
"Rusko je v neustálém kontaktu s více státy OPEC. To je normální proces, nic víc," řekl. "V tomto případě drží státy svou vlastní linii, vlastní zájem na stabilizaci trhu," dodal.
Zdroj blízký rafinerskému odvětví v Jižní Koreji agentuře Reuters řekl, že další snížení těžby je špatná zpráva a že OPEC se jen snaží chránit svoje zisky v situaci, kdy na tom globální ekonomika není dobře. Podobně vidí situaci i zdroj z petrochemického sektoru v Číně. Oba tito lidé chtěli zůstat v anonymitě, protože nejsou oprávněni mluvit o těchto věcech s novináři.
Právě Čína je největším dovozcem ropy na světě a očekává se, že v letošním roce doveze rekordní objem ropy. Zotavuje se totiž z útlumu, který způsobila předchozí omezení zavedená ve snaze brzdit šíření pandemie covidu-19. Vysoká pak zůstává spotřeba ropy v Indii, která je třetím největším dovozcem této suroviny.
Vzhledem k vyšším cenám a ke slabší nabídce ropy z Blízkého východu je podle analytiků možné, že Indie a Čína budou nuceny kupovat více ropy z Ruska. To by nahrávalo Kremlu, který se snaží zvýšit příjmy z prodeje surovin. Kvůli invazi na Ukrajinu s Ruskem západní státy nechtějí spolupracovat a odmítají nakupovat i ruské suroviny. Rafinerie v Jižní Koreji a Japonsku ale kvůli geopolitickému riziku nechtějí ropu z Ruska nakupovat, poohlédnout by se proto mohly po alternativních dodávkách z Afriky a Latinské Ameriky.
Související
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě