Další omezení těžby ropy Rusku vyhovuje, zkomplikuje ale boj s inflací

Skupina předních těžařů ropy OPEC+ svým překvapivým oznámením snížit těžbu komplikuje plány americké centrální bance (Fed) i vládám zemí, které patří k významným spotřebitelům ropy. Slabší těžba totiž přispěje k růstu cen ropy v době, kdy vyspělé země stále bojují s vysokou inflací. Shodují se na tom analytici, které oslovil server americké televize CNBC. Rusko ale rozhodnutí hájí, protože je podle něj v zájmu těžebního sektoru.

Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Osm členů OPEC+ v neděli oznámilo, že do konce roku omezí těžbu o dalších 1,16 milionu barelů denně. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prakticky ve stejnou dobu oznámil, že Rusko prodlouží omezení těžby o 500.000 barelů denně až do konce roku.

Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPEC, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE). Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPEC+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.

"Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné - a to jsme také dali jasně najevo," uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.

"V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.

Nedělní oznámení se přidává k dosavadním záměrům Ruska snížit vlastní produkci o 500 000 barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. To znamená, že dobrovolné škrty členů OPEC+ dohromady činí 1,66 milionu barelů denně.

Analytici ještě asi před týdnem očekávali, že skupina OPEC+ ponechá v platnosti své dřívější rozhodnutí až do konce roku těžit denně o dva miliony barelů ropy méně. S nedělním oznámením tak činí celkové snížení těžby podle propočtů agentury Reuters 3,66 milionu barelů denně, což je 3,7 procenta celosvětové poptávky.

Cena ropy se dnes od rána prudce zvyšuje, severomořský Brent se po poledni prodával zhruba za 85 dolarů za barel, což byl proti pátku nárůst zhruba o sedm procent. V polovině března cena klesla k 70 dolarům, loni v červnu ale byla nad 120 USD. Analytici se domnívají, že cena se teď snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy se může do léta cena dostat i na 110 dolarů.

Peskov řekl, že ceny ropy je nutné podpořit - jednak proto, že firmy v tomto odvětví mohutně investovaly, a také proto, že v dohledné době nebude možné uspokojit ve všech zemích poptávku po energiích z obnovitelných zdrojů. Peskov jednoznačně neodpověděl na otázku, zda Rusko své kroky při rozhodování o snížení těžby koordinovalo s ostatními členy OPEC+.

"Rusko je v neustálém kontaktu s více státy OPEC. To je normální proces, nic víc," řekl. "V tomto případě drží státy svou vlastní linii, vlastní zájem na stabilizaci trhu," dodal.

Zdroj blízký rafinerskému odvětví v Jižní Koreji agentuře Reuters řekl, že další snížení těžby je špatná zpráva a že OPEC se jen snaží chránit svoje zisky v situaci, kdy na tom globální ekonomika není dobře. Podobně vidí situaci i zdroj z petrochemického sektoru v Číně. Oba tito lidé chtěli zůstat v anonymitě, protože nejsou oprávněni mluvit o těchto věcech s novináři.

Právě Čína je největším dovozcem ropy na světě a očekává se, že v letošním roce doveze rekordní objem ropy. Zotavuje se totiž z útlumu, který způsobila předchozí omezení zavedená ve snaze brzdit šíření pandemie covidu-19. Vysoká pak zůstává spotřeba ropy v Indii, která je třetím největším dovozcem této suroviny.

Vzhledem k vyšším cenám a ke slabší nabídce ropy z Blízkého východu je podle analytiků možné, že Indie a Čína budou nuceny kupovat více ropy z Ruska. To by nahrávalo Kremlu, který se snaží zvýšit příjmy z prodeje surovin. Kvůli invazi na Ukrajinu s Ruskem západní státy nechtějí spolupracovat a odmítají nakupovat i ruské suroviny. Rafinerie v Jižní Koreji a Japonsku ale kvůli geopolitickému riziku nechtějí ropu z Ruska nakupovat, poohlédnout by se proto mohly po alternativních dodávkách z Afriky a Latinské Ameriky.

Související

Více souvisejících

ropa Rusko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 36 minutami

před 45 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy