Další omezení těžby ropy Rusku vyhovuje, zkomplikuje ale boj s inflací

Skupina předních těžařů ropy OPEC+ svým překvapivým oznámením snížit těžbu komplikuje plány americké centrální bance (Fed) i vládám zemí, které patří k významným spotřebitelům ropy. Slabší těžba totiž přispěje k růstu cen ropy v době, kdy vyspělé země stále bojují s vysokou inflací. Shodují se na tom analytici, které oslovil server americké televize CNBC. Rusko ale rozhodnutí hájí, protože je podle něj v zájmu těžebního sektoru.

Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Osm členů OPEC+ v neděli oznámilo, že do konce roku omezí těžbu o dalších 1,16 milionu barelů denně. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prakticky ve stejnou dobu oznámil, že Rusko prodlouží omezení těžby o 500.000 barelů denně až do konce roku.

Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPEC, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE). Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPEC+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.

"Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné - a to jsme také dali jasně najevo," uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.

"V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.

Nedělní oznámení se přidává k dosavadním záměrům Ruska snížit vlastní produkci o 500 000 barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. To znamená, že dobrovolné škrty členů OPEC+ dohromady činí 1,66 milionu barelů denně.

Analytici ještě asi před týdnem očekávali, že skupina OPEC+ ponechá v platnosti své dřívější rozhodnutí až do konce roku těžit denně o dva miliony barelů ropy méně. S nedělním oznámením tak činí celkové snížení těžby podle propočtů agentury Reuters 3,66 milionu barelů denně, což je 3,7 procenta celosvětové poptávky.

Cena ropy se dnes od rána prudce zvyšuje, severomořský Brent se po poledni prodával zhruba za 85 dolarů za barel, což byl proti pátku nárůst zhruba o sedm procent. V polovině března cena klesla k 70 dolarům, loni v červnu ale byla nad 120 USD. Analytici se domnívají, že cena se teď snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy se může do léta cena dostat i na 110 dolarů.

Peskov řekl, že ceny ropy je nutné podpořit - jednak proto, že firmy v tomto odvětví mohutně investovaly, a také proto, že v dohledné době nebude možné uspokojit ve všech zemích poptávku po energiích z obnovitelných zdrojů. Peskov jednoznačně neodpověděl na otázku, zda Rusko své kroky při rozhodování o snížení těžby koordinovalo s ostatními členy OPEC+.

"Rusko je v neustálém kontaktu s více státy OPEC. To je normální proces, nic víc," řekl. "V tomto případě drží státy svou vlastní linii, vlastní zájem na stabilizaci trhu," dodal.

Zdroj blízký rafinerskému odvětví v Jižní Koreji agentuře Reuters řekl, že další snížení těžby je špatná zpráva a že OPEC se jen snaží chránit svoje zisky v situaci, kdy na tom globální ekonomika není dobře. Podobně vidí situaci i zdroj z petrochemického sektoru v Číně. Oba tito lidé chtěli zůstat v anonymitě, protože nejsou oprávněni mluvit o těchto věcech s novináři.

Právě Čína je největším dovozcem ropy na světě a očekává se, že v letošním roce doveze rekordní objem ropy. Zotavuje se totiž z útlumu, který způsobila předchozí omezení zavedená ve snaze brzdit šíření pandemie covidu-19. Vysoká pak zůstává spotřeba ropy v Indii, která je třetím největším dovozcem této suroviny.

Vzhledem k vyšším cenám a ke slabší nabídce ropy z Blízkého východu je podle analytiků možné, že Indie a Čína budou nuceny kupovat více ropy z Ruska. To by nahrávalo Kremlu, který se snaží zvýšit příjmy z prodeje surovin. Kvůli invazi na Ukrajinu s Ruskem západní státy nechtějí spolupracovat a odmítají nakupovat i ruské suroviny. Rafinerie v Jižní Koreji a Japonsku ale kvůli geopolitickému riziku nechtějí ropu z Ruska nakupovat, poohlédnout by se proto mohly po alternativních dodávkách z Afriky a Latinské Ameriky.

Související

Ilustrační foto

Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?

Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.

Více souvisejících

ropa Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy