Nejbohatší Brit byl vášnivých zastáncem brexitu, teď utíká do Monaka

Jim Ratcliffe je nejbohatším mužem Spojeného království. Důvody stěhování do jednoho z nejznámějších daňových rájů nejsou oficiálně známy. Sídlo Ratcliffeovy společnosti, chemického gigantu Ineos, zůstává v Londýně. Mluvčí firmy nechtěl Ratcliffeovo rozhodnutí komentovat. Řekl jen, že jde o osobní věc.

Ratcliffe, jehož jmění The Sunday Telegraph odhadl na 21 miliard liber (téměř 600 miliard korun), vlastní na Riviéře velkou nemovitost. Letos v létě byl pětašedesátiletý podnikatel, jehož britská veřejnost příliš nezná, pasován na rytíře.

Bulvární deník Daily Mail, který bojoval za odluku od EU, napsal, že Ratcliffeovo rozhodnutí je smutné. Miliardář podle něj musí vědět, že jeho krok bude mít negativní dopad na vrcholící brexitová jednání mezi Bruselem a Londýnem. "Zastánci setrvání v unii se toho chopí a označí to za symbolickou dezerci," uvedl list.

Komentátoři na sociálních sítích tak nyní označují za ironii, že člověk, který tvrdil, že Británii bude bez unie lépe a bude prosperovat, nyní svou vlast opouští.

Tempo růstu britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlilo proti předchozím třem měsícům na dvojnásobek. Přispělo k tomu teplejší počasí, které podpořilo stavebnictví a výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím kvartálem zvýšil o 0,4 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziročně se HDP zvýšil o 1,3 procenta. Zůstal tak blízko šestiletého minima, kam se propadl v prvním čtvrtletí.

Britská ekonomika po referendu v roce 2016, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, prudce zpomalila a očekává se, že i nadále bude růst pomaleji, než většina dalších rozvinutých zemí. Británie má opustit EU v březnu příštího roku. Ekonomové se obávají, že spotřebitelé i firmy omezí výdaje kvůli rostoucímu nebezpeční, že Británie opustí EU bez dohody o budoucích obchodních vztazích.

Zpráva přichází týden poté, co britská centrální banka podruhé od světové finanční krize zvýšila základní úrokové sazby. Krok zdůvodnila tím, že ekonomický růst za první čtvrtletí byl pouze dočasným zpomalením a že poslední údaje ukazují, že ekonomika se zotavuje.