Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie v současnosti zvažuje zavedení opatření, která by zajišťovala kontinuitu a účinnost sankcí i v případě změn v zahraniční politice Spojených států. Ty totiž doposud měly klíčovou roli při prosazování sankcí a postihu jejich porušování.

Podle diplomatických zdrojů by EU mohla zavést „obecné doložky“ pro zboží určené na bojiště nebo pro širší škálu zakázaných vývozů. Celní úřady by tak mohly zadržet zásilky v případě, že by jejich trasa naznačovala nelegitimní cíl, například přepravu přes Rusko do Střední Asie.

Dalším tématem je změna v podmínkách zamrazení aktiv ruské centrální banky. Toto opatření je považováno za dosud největší finanční sankci vůči Rusku, ale v současné době musí členské státy EU zmrazení aktiv obnovovat každého půl roku. EU tedy hledá způsoby, jak tento proces zjednodušit a zajistit jeho dlouhodobou platnost bez potřeby pravidelných obnov.

Evropská příprava na zpřísnění sankcí přichází s rostoucí obavou, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa by mohly změnit svůj postoj vůči Ukrajině a Rusku. Trump během své předvolební kampaně naznačil, že by v případě znovuzvolení omezil vojenskou pomoc Ukrajině a otevřeně kritizoval jejího prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump také prohlásil, že by rád rychle dosáhl mírové dohody s Ruskem, aniž by však uvedl konkrétní kroky k dosažení tohoto cíle.

Takový vývoj by mohl pro Evropu znamenat náročné rozhodování, jak udržet sankce vůči Rusku bez podpory USA. Právě Spojené státy mají dosud nejrozsáhlejší pravomoci při prosazování sankcí a možnost uplatňovat tresty za jejich porušování po celém světě. Evropská unie tak zvažuje vlastní prostředky pro efektivnější prosazování sankcí vůči Rusku a jejich případné zpřísnění, pokud by Washington svůj postoj zmírnil.

Potenciální Trumpův návrat do Bílého domu by mohl znamenat nejen změny v zahraniční politice, ale i nové obchodní války, které by citelně zasáhly evropskou ekonomiku. Uvedla to agentura Bloomberg.

Trump už během své kampaně slíbil, že by uvalil vysoká cla na dovoz z Číny a až 20% cla na produkty z dalších zemí, což by pro Evropu mohlo znamenat obchodní šok podobný Smoot-Hawleyho celnímu zákonu z roku 1930, který prohloubil Velkou hospodářskou krizi.

Evropští centrální bankéři, kteří už nyní čelí vysoké inflaci a ekonomickým potížím, varují před riziky, která by taková politika přinesla. Pokud by Trumpova cla zasáhla evropský vývoz do USA, euro by mohlo spadnout k paritě s dolarem, což by mělo významný dopad na evropské hospodářství.

Zástupci evropských centrálních bank, včetně švédského guvernéra Erika Thedéena, upozorňují, že obchodní bariéry jsou pro otevřené ekonomiky, jako je ta evropská, negativní a že by mohly negativně ovlivnit inflaci a hospodářský růst.

Centrální banky v Evropě se na hrozbu Trumpova návratu připravují již dlouho. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová už v lednu vyjádřila obavy ohledně možného obchodního konfliktu.

Na červencovém zasedání v portugalské Sintře ECB dokonce pozvala hlavního ekonoma investiční banky Goldman Sachs, aby centrální bankéře informoval o možných dopadech nových cel. Lagardeová minulý týden znovu zdůraznila, že jakékoliv omezení obchodu má na evropskou ekonomiku významný negativní dopad.

Obavy z cel a obchodních bariér sdílejí také guvernéři centrálních bank ve Švédsku a Německu. Šéf německé centrální banky Joachim Nagel upozornil, že posilující dolar by zvýšil náklady na dovoz a mohl by poškodit růst německé ekonomiky.

Evropa je nyní v mnohem slabší pozici než v době prvního Trumpova působení. V roce 2017 se evropská ekonomika nacházela ve fázi silného růstu a evropské státy se nemusely potýkat s přímým válečným konfliktem ani energetickou krizí.

Současná ekonomická situace je však daleko náročnější: Německo očekává druhý rok poklesu ekonomiky, zatímco ve Francii se kvůli vládním škrtům a zvyšování daní projeví nižší spotřeba domácností a firem.

Navíc mnoho evropských států čelí politickým problémům. Německo je pod tlakem kvůli rozpadu vládní koalice, zatímco francouzská menšinová vláda čelí stále rostoucím nespokojenostem. Tyto problémy zvyšují politickou a ekonomickou nestabilitu v Evropě, což ztěžuje zavádění potřebných reforem a udržení hospodářské stability.

Evropská komise už připravila plán pro případná odvetná opatření na americká cla, který zahrnuje například sankce na americké produkty. Vnitřní rozpory mezi členskými státy EU ale komplikují jednání – Německo a další země totiž zaujaly rozdílné postoje k návrhům cel na čínské elektromobily. Tento nesoulad by mohl zpomalit cestu k řešením, která by ekonomice pomohla zotavit se.