Mnoho Američanů ztrácí naději, že se vrátí do původní práce

Naděje musela ustoupit před naléhavostí platby účtů, protože dávky v nezaměstnanosti Benzovi zatím nezačaly chodit. Vyjednal si odklad na splátku hypotéky na dům, který si s manželkou koupil, ale odklad nepotrvá dlouho.

Americká ekonomika se začíná probouzet k životu, propouštění se zpomalilo a někteří z propuštěných byli povoláni zpět. Zničující dopad epidemie začíná být patrný milionům těch, kteří doufali, že se do práce rychle vrátí, a teď vidí, že to hned tak nebude. Některé podniky znovu otevírají, vláda ohlásila, že přibylo 2,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti se snížila ze 14,7 na 13,3 procenta.

Jenomže syrová pravda je, že nabírání lidí zpět nebude pokračovat stejným tempem jako v květnu. Až 42 procent pracovních míst zrušených za epidemie může být trvale ztraceno, uvádí studie Beckerova a Friedmanova ekonomického institutu Chicagské univerzity. Mnoho podniků nepřežije ztráty, navzdory federální pomoci. A pomoc rychle dojde. Přes postupné uvolňování se lidé stále bojí chodit do restaurací, barů, hotelů, kadeřnictví, jen málo jich zas cestuje, sportoviště zůstávají zavřená. Toto kolektivní zpomalení udržuje miliony lidí na vedlejší koleji.

Výroba aut v Německu bude letos nejnižší od roku 1974, soudí expert

Číst článek

Podnik v Charlotte v Severní Karolíně, v němž pracoval Alex Jansen, je znovu v provozu od pondělka. Jansenovi ale nezavolali. Učí se počítačové programy, aby si zlepšil dovednosti. Podpora je nízká a Jansen zvažuje, že bude muset z Charlotte odejít, protože práce tam je málo.

Trvalo pět let, než ekonomika po velké krizi znovu vytvořila 8,8 milionu ztracených pracovních míst. Tentokrát je přes květnové rychlejší nabírání zaměstnanců stále ztraceno 20 milionů pracovních míst. Na každých deset propuštěných připadají tři znovu najatí. "Situace na pracovním trhu je strašná. Nemyslím si, že se americký pracovní trh v příštích pěti deseti letech zotaví," soudí ekonom Nicolas Bloom, který se podílel na univerzitní studii.

Denverský podnik Dawn Abbottové, který pořádal firemní akce, byl zasažen hned na začátku pandemie. Zákazníci rychle rušili večeře, výstavy i večírky. Do března propustila až na jednoho všechny ze svých 15 zaměstnanců. Abbottová pořádala 20 akcí týdně, poskytovala zaměstnancům pojištění a zvyšovala jim plat, podnik 19 let prosperoval. Myslela si, že dočasné přerušení činnosti přežije. Teď je zřejmé, že obnova v jejím oboru potrvá déle, pokud se vůbec dostaví. I když její klientské firmy úřady znovu otevírají, večírky nebudou jejich první starostí. "Něco mi říká, že do konce roku to nebude 15, ale možná tak dva až pět zaměstnanců," počítá Abbottová.

Operačním ředitelem v podniku byl Roger Miller, který teď pobírá dávky v nezaměstnanosti. "Mysleli jsme si, že 30 dní nebude žádný problém, budeme pracovat na domě, užijeme si volno. Pak to bylo 60 dní, teď končí 90. Je to otravné," řekl.

Podniky typu firmy Abbottové jsou pandemií těžce zasaženy. V dubnu zrušily 7,2 milionu pracovních míst, v květnu jich obnovily 1,2 milionu. Rychleji se nabírá v oborech, kterým se za pandemie daří - internetovému obchodování nebo streamingové zábavě. Řetězce supermarketů Kroger nebo lékáren CVS Health si mohly dovolit nabírat do práce ty, kteří o ni přišli v hotelích nebo u leteckých společností.

Mnoho lidí ale váhá přijmout hůře placenou práci, dokud si nebudou jisti, že ta původní je opravdu ztracena. Pomáhá jim vládní týdenní federální pomoc 600 dolarů přidávaná ke státní podpoře, ale to po červenci skončí a zřejmě nebude obnoveno. Toho se právě bojí Kumelachew Yigletu, který před epidemií pracoval jako letištní zaměstnanec při manipulaci se zavazadly. Má tři děti a měsíční nájem je schopen platit jenom díky federálnímu příplatku. Původní zaměstnavatel mu sdělil, že o práci musí znovu požádat a že nic není zaručeno. Yigletu je imigrant z Etiopie a vezme cokoli. Každý den se celá jeho rodina modlí za Spojené státy, protože: "Miluji Ameriku," říká muž.