GLOSA | Události Petra Nutila: Vyčerpaný rozpočet a výdaje urvané ze řetězu, manželství pro všechny a útočící kosatky

Další neděle je tu a s ní samozřejmě i tradiční souhrn toho podstatného, co se nejen v tom našem českém Hobitíně děje! Vítajte a nech sa páči! 

Dámy a pánové, držte si klobouky a peněženky, jedeme z kopce! Měsíc po představení vládního konsolidačního balíčku se ukázalo, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 271,4 mld. Kč, což je jen o 20 miliard méně, než kolik se počítalo na celý rok. To skoro vypadá, že se výdaje definitivně urvaly z řetězu, a že kosmetické šetření už stačit nebude. A ministr financí Stanjura oznámil, že tentokrát se bude sahat i na platy státních zaměstnanců, méně dostane výzkum, školství a průmysl. Naopak ale se i nadále počítá s tím, že narostou výdaje na obranu a na valorizace důchodů.  

S trochou ošklivé nadsázky by se dalo říct, že vlády bez ohledu na stranickou příslušnost nejraději ze všeho utrácejí peníze, které nemají, aby za ně nakoupily věci, které nepotřebují, a to jen proto, aby udělaly dojem na skupiny občanů, kteří je stejně volit nebudou.  

Ale já nechci být ošklivý. A je dobré si uvědomit, že jen obsluha státního dluhu nás loni stála nějakých 50 miliard a náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně. Za to z drtivé části tahle vláda nemůže. Uvědomte si, že máme za sebou hned několik katastrof – Babiše premiérem, Covid, energetickou a uprchlickou krizi. Více než 80miliardový nárůst oproti loňskému květnu ovlivnily zejména výdaje na sociální dávky (+50,5 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+40,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+18,1 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč).  

Nicméně tak či tak si to pořád plnou parou štrádujeme do dluhové zdi. A s tím se něco udělat musí. Tím „něco“ samozřejmě musí být úspory, ať se nám to líbí nebo ne. Protože to poslední, co bychom mohli chtít, je zavřít nad problémem oči a tvářit se, že „prostředky tu jsou“, jak tu a tam slyšíme od chytrolínů, obvykle těch, kteří nás na tuhle sebevražednou dluhovou dráhu dostali.  

Takže jasně, nikdo po vás nechce, abyste kvůli tomu jásali a zahrnovali Stanjuru a Fialu polibky. Ale zapojíte-li alespoň okraje šedé kůry mozkové, docela snadno si spočítáte, že nikdo jiný ze současné politické mapy by to prostě líp neudělal.  

Tak pojďme dál.  

Ve sněmovně proběhlo další kolo verbálních exhibic na téma povolení či nepovolení manželství pro všechny. Došlo na všechny stereotypy, které si dovedete k tématu představit. Tradiční rodina, obchod s dětmi, nemoci a tak. A jako obvykle se na to nedá říct nic jiného, než že je vám úplnou tužku do toho, kdo si chce vzít koho a proč, koho má rád a s kým chce strávit život. Jestli chcete něco udělat pro klasickou rodinu, starejte se o tu svojí a nechte ty druhé dělat si co uznají za vhodné.  

Médii probleskla zpráva o umělci, který svými vlastními exkrementy naplnil 90 konzerv, jenž dnes mají astronomickou hodnotu. „Umělcovo h*vno“, jak svůj výtvor nazval, se dnes prodává za statisíce eur. Pro ty z vás, kdo by o podobném počinu po přečtení těchto řádků taky chtěli uvažovat, bych rád jen řekl, že sám umělec, Piero Manzoni, se úspěchu svých produktů nedožil a trvalo několik desítek let, než se jejich cena dostala tak vysoko. Mnohem jednodušší se autorovi tohoto článku zdá plnit obsahem ne nepodobnému obsahu konzerv třeba Instagram nebo Tiktok.  Tam se podobné věci ujmou spolehlivěji a rychleji, nakonec existence influencerů nás o tom přesvědčuje dnes a denně.  

Na pobřeží u pyrenejského pobřeží přibývá útoků kosatek na lodě. Tihle super přerostlí delfíni prý už   tři lodě i potopily. Vědci přišli s vysvětlením, totiž teorií pomsty a podle jejich přesvědčení se to učí jedna od druhé. Upřímně, ani se jim nedivím. Být jimi, tak za to všechno, co jsme jim my lidé doposud z lodí prováděli, si nic jiného než džihád nezasloužíme.  

A to by pro dnešek stačilo.  

Související

Více souvisejících

Petr Nutil komentář Zbyněk Stanjura

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy