Gynekolog: Češky zápasí s dietami a drží hladovky, v přechodu pak tloustnou

Japonky mají klimakterium mírnější, konzumují více ryb a sóji než Češky

V našich zeměpisných podmínkách dochází k poslední menstruaci v životě ženy v průměru mezi 49. až 51. rokem života. Nefunguje to však u všech žen na planetě stejně. Čím severněji od Česka se přesuneme, tím je nástup menopauzy dřívější. Pokud budeme brát v potaz i to, jak ženy klimakterium prožívají, jestli mírněji či intenzivněji, musíme brát částečný ohled i na barvu pleti. Ženy se světlejším tónem mívají většinou příznaky intenzivnější. Intenzita v neposlední řadě závisí rovněž na stravovacích návycích ve vybrané oblasti. Krásným příkladem může být třeba Japonsko. Ačkoliv jeho část leží ve stejných zeměpisných šířkách jako Česká republika, tamní ženy se nepotýkají se stejnými klimakterickými potížemi jako Češky. Japonky totiž mají většinou ve stravě více produktů ze sóji a více nenasycených mastných kyselin, jelikož častěji konzumují rybí maso. To u nich vede ke zmírnění nepříjemných doprovodných symptomů přechodu. Nic však neplatí absolutně a bez výhrad, lidský organismus je složitý nástroj a i menopauzu tak ovlivňuje celá řada procesů a doprovodných faktorů, například genetika.

Prababičky měly menopauzu později, častěji rodily a kojily

Že menopauza není tak snadno a jednoznačně uchopitelná potvrzuje i fakt, že se v průběhu času mění doba jejího nástupu i intenzita příznaků. Naše babičky na tom byly ještě podobně jako naše matky, u prababiček a dalších předků už ale zaznamenáme změny. Jejich příčinou je s největší pravděpodobností počet dětí. Ženy tenkrát rodily častěji a hlavně déle kojily. Vzhledem k počtu dětí se tento proces opakoval poměrně často, což u těchto žen posunulo i nástup poslední menstruace, se kterou přicházely mírnější příznaky. Na druhé straně řada žen v té době tvrdě pracovala, jejich strava nebyla příliš hodnotná a tolik dětí třeba mít nechtěly nebo nemohly. Těmto ženám naopak mohla menopauza nastoupit ještě dříve, než je tomu v současnosti.

Češky stále chybují v dietách, drží hladovky a bojují s jo-jo efektem

V posledních letech se informovanost ohledně menopauzy hodně zlepšuje, a nejen české ženy, ale i muži se více zajímají o zdravý životní styl. U Češek však stále pozoruji chyby v oblasti snižování hmotnosti, která se u řady z nich s nástupem menopauzy zvýší. Pořád se ještě setkávám se ženami, které drží takzvané hladové diety. Tedy hubnou tím, že jedí málo, nedostatečně, nebo vůbec a nedodávají tak tělu potřebné živiny, vitamíny a minerály. To následně vede k odbourávání svalové hmoty, která je hlavní aktivní spalovač energie v těle. Pak, když dietu ukončí, se tedy spaluje méně a naopak se ještě více ukládá, což vede samozřejmě ke známému jo-jo efektu. Přitom víme, že ženy s aktivnějším životním stylem a přiměřenou stravou s větším obsahem zeleniny a esenciálních mastných kyselin mívají průběh klimakteria mírnější.

Z vitamínů je vhodné doplňovat hlavně vitamín A, C, E, vitamíny skupiny B, z minerálů pak zejména magnesium, zinek, selen a mangan. Pomůže také omezení příjmu kofeinu a udržování stabilnější hladiny glukózy v krvi. Toho lze docílit například častějším jedením menších porcí hodnotných potravin s nižším glykemickým indexem, ze kterých se cukr uvolňuje pomaleji. Je také dobré redukovat příjem takzvaných rychlých cukrů v podobě čokolády a jiných sladkostí, zejména na prázdný žaludek. Tyto jednoduché cukry sice organismus na chvíli „nakopnou", ale v konečném důsledku hladiny sacharidů více rozkolísají.

Specifickými přírodními pomocníky při potížích s klimakteriem jsou mateří kašička a pyl. V nich se totiž nacházejí jednak již zmiňované minerály a vitamíny, které mají na průběh klimakteria příznivý vliv, ale navíc jsou zde přítomné flavonoidy a fytoestrogeny, tedy estrogeny rostlinného původu. Fytoestrogeny se pak vážou na receptory pro estrogeny v těle a v podstatě tak upravují přirozený nedostatek estrogenů v přechodu. A to bez zvýšení rizika některých stavů, například vyššího rizika vzniku trombózy, embolie nebo rakoviny prsu. Na trhu existují přípravky ve formě doplňků stravy, které jsou navíc ještě obohacené o izolované fytoestrogeny z jetele a sóji, například Sarapis soja. Mateří kašička, pyl a fytoestrogeny v nich obsažené působí příznivě jednak na návaly horka, pocení a další nepříjemné pocity, ale mimo jiné mohou napomáhat i s problematikou ztráty vápníku, podporovat jeho ukládání v těle a tím bojovat s rizikem vzniku osteoporózy. Pokud je žena alergická na mateři kašičku či pyl, je možné využít i samotné fytoestrogeny, například obsažené v doplňku stravy Červený jetel plus soja.