Jídelníček zdravé výživy by mohla již brzy rozšířit bylina lupina

"Kolektiv vědeckých pracovníků z Ústavu výživy, zootechniky a zoohygieny Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno se ve svém výzkumu, který hledá alternativní potraviny pro živočišnou produkci, dostali až do Austrálie, kde se inspirovali rozsáhlým pěstováním tzv. lupiny. Tato bylina by díky svým nutričním a dietetickým vlastnostem mohla být výživově hodnotným krmivem v živočišné produkci, ale nejen to. Jejich výsledky ukazují, že lupina může zaujmout i své stálé místo ve zdravém a nutričně vyváženém jídelníčku člověka," informovala mluvčí.

Vědci zjistili, že semena lupiny obsahují více dieteticky prospěšnější hrubé vlákniny ve srovnání s ostatními luštěninami - její pravidelnou konzumací tak lze docílit snížení hladiny cholesterolu, zlepšení střevní peristaltiky a zkrácení doby průchodu střevního obsahu trávicím traktem. Mimo to je tato rostlina bohatá na minerály a vitaminy jako vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík či mangan, její součástí jsou i karotenoidy: β-karoten, lutein, zeaxantin, tokoferoly a další bioaktivní složky. "Přítomnost lupiny ve stravě lidí tak může ovlivnit např. pocit sytosti potlačením chuti k jídlu, má příznivý vliv na glykémii, zlepšuje hladinu krevních lipidů, má pozitivní dopad na hypertenzi a zlepšuje vyprazdňování střev. Farmaceutické a nutraceutické společnosti dokonce považují některé její složky za strategické při prevenci, a dokonce i terapii tzv. civilizačních nemocí," vyjmenoval pozitiva byliny jeden z členů badatelského týmu Ivan Herzig.

Přidáním lupiny do krmiva hospodářských zvířat pak neprohloupí ani sami chovatelé. "Zařazení semen lupiny do výživy zvířat mělo pozitivní vliv na navýšení produkční účinnosti a kvality produktů u skotu, prasat a také drůbeže," objasnila Stejskalová.

Rod Lupinus zahrnuje asi 300 druhů jedno- a víceletých bylin. Řada z nich se po staletí pěstovala v oblasti Středomoří a byla součástí lidského jídelníčku a také oblíbeným krmivem zvířat. Začátkem minulého století byly vyšlechtěny nové, tzv. sladké druhy lupiny s nízkým obsahem alkaloidů, tedy hořkých látek, a s vysokým obsahem bílkovin. To znamenalo obnovení zájmu o tuto bylinu a lupina se tak stala nezanedbatelným zdrojem vysoce kvalitních proteinů jak ve výživě lidí, tak ve výživě zvířat.

V Evropě se v současnosti pěstují především dva druhy: Lupinus luteus a Lupinus albus, v Austrálii je nejčastější Lupinus angustifolius.

Současným největším světovým producentem a exportérem semen lupiny je Austrálie, která zajišťuje 80 až 85 procent světové produkce. V Evropě patří mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti lupiny Německo, Francie, Benelux, Španělsko, Polsko, Ukrajina a Rusko.

Brněnští vědci nyní usilují o stanovení výživové hodnoty jednotlivých druhů lupin, právě ty jim napoví, jaký dopad by mělo zapojení byliny do výživy zvířat i lidí v českých podmínkách. "Naše dosavadní výsledky ukazují jednoznačně na řadu pozitivních vlastností. Věříme, že s nimi by mohlo být v nejbližší budoucnosti pěstování lupiny v České republice ze stávajících jen asi sedmi tisíc hektarů významně rozšířeno a semena lupiny se tak stanou součástí i našeho jídelníčku, třeba jako jedna z alternativ sóji, případně jiných luštěnin," uzavřel další z členů týmu Pavel Suchý.