Šťastní lidé jsou méně náchylní k srdečním chorobám

"Zoufale potřebujeme v této oblasti precizní klinické studie. Pokud by další studie podpořili naše závěry, pak by tyto výsledky byly nesmírně důležité v popisu toho, co konkrétně by lékaři a nebo pacienti mohli dělat, aby zlepšili své zdraví nebo zdraví svých pacientů," napsala ve studii ve zmíněném magazínu Karina Davidsonová z Lékařského centra Kolumbijské univerzity.

Americká studie je první, která prokázala vztah mezi pozitivními emocemi a srdečními chorobami. Vědci však zároveň zdůrazňují, že před tím, než bude možné doporučit jakoukoli léčbu, budou nutné další výzkumy.

Davidsonová a její tým přes deset let zkoumali 1739 mužů a žen, kteří se účastnili rozsáhlého projektu v Kanadě. Školené sestry posoudily riziko vzniku srdečních chorob účastníků a měřily negativní emoce jako je deprese, nepřátelství a úzkost, a také pozitivní emoce jako je radost, štěstí, vzrušení, nadšení a spokojenost. Vědci ohodnotili "pozitivní afekty" pěti úrovněmi od "žádné" až po "extrémní" a zjistili, že pro každý stupeň klesá riziko vzniku srdečních chorob o 22 procent.

"U účastníků s chybějícími pozitivními emocemi bylo riziko infarktu nebo anginy pectoris o 22 procent vyšší než u lidí s malou hodnotou pozitivních emocí, kteří byli o 22 procent náchylnější ke vznku těchto onemocnění než lidé se středními hodnotami," napsala Davidsonová podle níž tyto závěry naznačují, že posilováním pozitivních emocí může předcházet vzniku srdečních chorob. "Také jsme zjistili, že pokud se u jedince, který je obvykle pozitivní, během výzkumu vyskytly symptomy deprese, neohrozilo to jeho celkovou nižší náchylnost k srdečním onemocněním," dodává Davidsonová.

Srdeční choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě, Spojených státech a dalších industrializovaných zemích. Společně s cukrovkou a kardiovaskulárními nemocemi pak v roce 2005 podle Světové zdravotnické organizace zavinily 32 procent úmrtí po celém světě.

Tradičně jsou za nejrizikovější faktory považovány kouření, nadváha, výskyt srdečních chorob v rodině a vysoký krevní tlak, nedávné studie však ukázaly, že na rozvinutí srdečních onemocnění má vliv i inteligence a příjem. Podle výzkumu publikovanému minulý týden je inteligence dokonce nejdůležitějším faktorem hned po kouření.

Podle Davidsonové je možným vysvětlením spojitosti mezi pozitivními emocemi a srdečními chorobami fakt, že lidé, jež jsou ve svém životě šťastnější, odpočívají déle a ze stresových situací se vzpamatují dříve, protože nevěnují tolik času jejich "znovuprožívání".