Kardiologové upozorňují na rizika chronického srdečního selhání

K této akci se připojuje také Česká kardiologická společnost, která vydává při této příležitosti publikaci pro nemocné se srdečním selháním a distribuuje osvětové materiály. "Snažíme se tak o prevenci kardiovaskulárních chorob a větší příklon k dodržování zdravého životního stylu. Chceme ale i podat pomocnou ruku lidem s tímto onemocněním. Diagnostika a léčba se stále zdokonalují a lékaři jsou schopni život nemocných prodloužit a jeho kvalitu zlepšit," uvedl Jiří Vítovec, přednosta I. interní kardio-angiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Nemocnice na Homolce pak v rámci dnů srdečního selhání nabídne k dispozici informační letáky pro nemocné a příchozí, a také možnost konzultace zdravotního stavu přímo s lékaři specializovanými v této problematice.

Chronické srdeční selhání se řadí mezi takzvané epidemie třetího tisíciletí ve světě i v Evropě. Je to stav, který je charakterizován sníženou funkcí srdce jako pumpy. Projevuje se hlavně dušností při námaze, později i v klidu, únavností a otoky dolních končetin. Choroba významně zhoršuje kvalitu života nemocných, je příčinou častých a opakovaných hospitalizací a má zpravidla špatnou prognózou. Představuje zátěž pro zdravotnictví, rodinu i celou společnost.

Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 – 2 procenta, přičemž vzrůstá až na 10 procent u věkové skupiny nad 70 let. Jedna pětina těžce nemocných pacientů umírá během prvního měsíce po hospitalizaci, polovina z těchto těžce nemocných s těžkým poškozením srdeční funkce umírá do jednoho roku. Průměrná doba přežívání je pouze asi 1,5 roku a z celé populace nemocných se srdečním selháním umírá 50 procent do čtyř let. V posledních letech se délka přežívání díky stále širším možnostem farmakologické léčby a možnostem nefarmakologického postupu začíná prodlužovat

V České republice existují specializované ambulance nebo centra pro srdeční selhání, ve kterých je péče o pacienty s tímto onemocněním soustředěna a je jim nabízena vysoce kvalifikovaná léčba včetně systému rehabilitačních i psychologických podpor. Pacienti zde mohou být také doporučeni k implantaci speciálních kardiostimulátorů či defibrilátorů.

Příčiny chronického srdečního selhání na začátku 21. století jsou zcela odlišné, než byly před 30 či 50 lety. Dříve byl hlavní příčinou vysoký krevní tlak a porevmatické chlopenní srdeční vady. V současné době e nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a stavy po srdečním infarktu (50-70 procent) a pozánětlivé postižení srdečního svalu, tedy dilatační kardiomyopatie (20-30 procent).

Dalším faktorem nárůstu počtu lidí s chronickým srdečním selháním je stárnutí populace a zvýšený výskyt cukrovky, která vede k postižení srdečních cév.