Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Klimatické katastrofy již v současnosti snižují HDP Evropské unie přibližně o jedno procento. Do poloviny století by však tento propad mohl dosáhnout 2,3 procenta a do konce století až sedmi procent. V nejvíce zasažených zemích přitom pojišťovny varují před kumulativními ztrátami ve výši až sedmi procent HDP již v horizontu do roku 2030.

Evropská komise odhaduje, že k efektivní ochraně před dopady změn klimatu je zapotřebí ročně investovat přibližně 70 miliard eur. Současné výdaje členských států však dosahují pouze 29 miliard eur ročně, zatímco průměrné škody na infrastruktuře a majetku dosahují 45 miliard eur. Komisař Hoekstra upozornil, že nedostatečné investice v přítomnosti vedou k výrazně vyšším nákladům v budoucnu.

Investice do adaptace na klimatické změny vykazují vysokou návratnost. Studie organizace World Resources Institute ukazuje, že každá investovaná jednotka financí přinese během deseti let desetinásobek v podobě ušetřených nákladů. Podobně podle dat Organizace spojených národů dokáže investice do ochrany pobřeží odvrátit čtrnáctinásobek případných škod.

V reakci na zhoršující se situaci posílila Evropská unie koordinaci záchranných složek. V rizikových oblastech je v pohotovosti téměř osm set hasičů připravených k okamžitému nasazení a plánuje se také rozšiřování letecké hasičské flotily. Komise však zdůrazňuje, že samotná reakce na krizové situace nestačí a je nutné přistoupit k systémovým opatřením.

Evropská komise v současnosti připravuje nový balíček opatření pro klimatickou odolnost, který plánuje představit na podzim. Tento rámec se zaměří na tři hlavní pilíře, mezi něž patří stanovení společného krizového scénáře pro všechny členské státy a jasné vymezení odpovědností na krajské, regionální, národní i unijní úrovni.

Třetím pilířem plánovaného rámce je začlenění klimatické odolnosti do všech úrovní rozhodování a tvorby politik. Požadavky na adaptaci tak budou muset být zohledňovány při veškerých investicích do infrastruktury i při tvorbě nové legislativy. Komise tím chce zajistit, aby preventivní opatření stala standardní součástí plánování.

Příprava na klimatické změny musí probíhat současně se snižováním emisí skleníkových plynů. Komisař Hoekstra však varoval, že i při okamžitém zastavení všech emisí čeká Evropu ještě několik velmi náročných letních období. Spoléhat na to, že se situace sama zlepší bez aktivního přístupu, označil za naivní.