Rok 2023 byl v oblasti geopolitiky ještě náročnější než rok 2022. Zatímco na Ukrajině pokračovala ruská válka, Hamás zaútočil na Izrael a ten začal na oplátku devastovat Pásmo Gazy. Oba konflikty se v neutlumené míře táhnou doteď, oběti narůstají a mezinárodní společenství v čele s OSN nedošlo k žádnému řešení. Nyní navíc hrozí rozhoření dalších konfliktů zamrzlých v čase.
Tenze se zhoršuje zejména na Korejském poloostrově. Severní ani Jižní Korea mezi sebou oficiálně nemají mír od konce Korejské války v 50. letech minulého století. K rozpoutání konfliktu tedy stačí jen narušení příměří.
V pátek zamrzlý konflikt začal nabírat na nebývalých obrátkách. Jak napsaly EuroZprávy.cz, Severní Korea vypálila zhruba dvě stovky kusů dělostřelecké munice do moře u západního pobřeží poloostrova, načež Jižní Korea nařídila evakuaci obyvatel nedalekých ostrovů. Jižní soused komunistické země tak spustil dělostřelecké cvičení na pohraničním ostrově Jon-pchjong.
Znesváření nevlastní bratři si tak teď vzájemně ukazují svou sílu. V případě hrozícího konfliktu jde o přirozený proces, avšak mezi zeměmi, které po dlouhé dekády neukončily válku, předznamenává mnohem kritičtější situaci.
Možnost na uzavření míru či dokonce sjednocení už de facto neexistuje. Obě země se dostaly v agresivní rétorice tak daleko, že diplomacie v současné době nepředstavuje relevantní řešení. Korunku agresivnímu přístupu Severní Koreje nasadil vůdce Kim Čong-un hned při novoročním projevu, kdy dal armádním velitelům pokyn v případě vojenské konfrontace „totálně vyhladit“ Jižní Koreu a Spojené státy. Pokyn severokorejského vůdce je značně irelevantní, protože jen těžko dosáhne absolutního zničení obou zemí dřív, než tyto zničí Severní Koreu.
Mezi severním a jižním sousedem na Korejském poloostrově existuje něco, co mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v období studené války – záruka vzájemného zničení, což je z anglického MAD – Mutually Assured Destruction. Pokud by se tedy severokorejští armádní velitelé rozhodli pro zničení Jižní Koreje, Spojené státy by podle všeho dostály svým spojeneckým závazkům a prostřednictvím jaderných zbraní zničily Severní Koreu.
Potenciální obnovení konfliktu na Korejském poloostrově je pro geopolitiku ještě kritičtější než ruská válka na Ukrajině. Zatímco se z válečného úsilí Moskvy stává spíše konflikt dlouhodobého charakteru, Druhá korejská válka by znamenala nutnost akutního zásahu nejen pro Spojené státy, ale také Organizaci spojených národů a její Radu bezpečnosti.
Ačkoliv si diktátoři Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un vzájemně slibují kooperaci v rámci „svaté války“ proti Západu, není jednoznačné, zda má Severní Korea pro Moskvu a Peking opravdu tak zásadní význam. Je více než pravděpodobné, že pokud se Pchjongjang rozhodně pro vojenskou konfrontaci s jižním sousedem, zůstane na ni kromě možných dodávek zbraní úplně sám.
Jak Putin, tak Si Ťin-pching totiž hledí úplně jinam a vyčerpávání vlastních zdrojů na bratrovražedné hrátky mezi Jižní a Severní Koreou pro ně nemá velký smysl. Kromě toho, že se Ruská federace snaží udržet alespoň to minimum, co získala na Ukrajině, tak pro Si Ťin-pchinga je důležité sjednocení Číny. Podobně jako Kim Čong-un v novoročním projevu avizoval čínské revizionistické choutky a prohlásil, že sjednocení Číny a Tchaj-wanu je neodvratné.
Komunistická Čína se tedy připravuje na sjednocení, což v doslovném překladu znamená agresivní zabrání Tchaj-wanu vojenskou silou. Investování prostředků do Severní Koreje se tedy až tolik nevyplatí. Pozice Pchjongjangu se může zdát jako výhodná na Korejském poloostrově, ale obrovská Čína nebude mít potřebu jej chránit.
Sama o sobě až k poloostrovu sahá a existence Jižní Koreji je pro východní Asii důležitá – dokonce i pro Peking. Pokud Si Ťin-pching míní ekonomický růst své země vážně, nemůže podpořit chudou zemi v boji proti extrémně rozvinutému a bohatému státu. Otázkou ale zůstává, jak racionálně se coby diktátor zachová. V případě podpory Severní Koreje se totiž proti Pekingu postaví nejen Korejská republika, nýbrž i aliance Japonska, Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a eventuálně i Severoatlantická aliance. Východní Asie a Pacifik by se tak změnily v peklo na zemi pouze na základě choutek slabého diktátora Kim Čong-una.
Související
Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea , komentář
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 1 hodinou
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 2 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 3 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 4 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 5 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 12 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák