Severní Korea poslala Rusku další tisíce vojáků, mají bojovat proti Ukrajině

Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků na podporu ruské války proti Ukrajině, uvedla ve čtvrtek jihokorejská armáda podle CNN. Tento krok potvrzuje pokračující podporu Pchjongjangu Moskvě v konfliktu, který trvá již tři roky, zatímco světoví lídři se snaží dosáhnout jeho ukončení.

Podle jihokorejského Společného náčelníka štábů dorazily severokorejské posily do Ruska během ledna a února tohoto roku, čímž se celkový počet severokorejských vojáků nasazených v Rusku zvýšil na přibližně 11 000. Z tohoto počtu bylo asi 4 000 vojáků zabito nebo zraněno při bojích.

Kromě vojenského personálu dodal Pchjongjang Moskvě také významné množství krátkodosahových balistických raket a přibližně 220 kusů samohybných houfnic ráže 170 mm a vícenásobných raketometů ráže 240 mm. Jižní Korea zároveň varovala, že objem severokorejských dodávek se může v závislosti na vývoji konfliktu dále zvyšovat.

Informace o pokračující podpoře Ruska ze strany Severní Koreje přichází ve chvíli, kdy se v Paříži scházejí evropští lídři a spojenci k jednání o podpoře Ukrajiny a zajištění dlouhodobé stability v regionu. Tato schůzka se koná na pozadí nejistých snah Bílého domu o zprostředkování příměří.

Po nedávných jednáních v Saúdské Arábii oznámily Spojené státy, že Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením bojových operací v Černém moři a s dodržováním předem dohodnuté pauzy v útocích na energetickou infrastrukturu. Kreml však trvá na tom, že jakékoliv částečné příměří vstoupí v platnost pouze v případě, že budou zrušeny sankce uvalené na ruské banky a export.

Zatímco diplomatická jednání pokračují, vztahy mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se nadále prohlubují. Po podpisu historické obranné dohody se obě země zavázaly k okamžité vojenské pomoci v případě napadení jedné z nich. Minulý týden navštívil Pchjongjang ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který Kimovi předal Putinovy „nejvřelejší pozdravy“ a ujistil ho o plnění všech dříve uzavřených dohod.

Spojené státy varují, že Rusko by mohlo být blízko předání pokročilých vesmírných a satelitních technologií Severní Koreji výměnou za pokračující vojenskou podporu v bojích na Ukrajině. Podle ukrajinských úředníků byly severokorejské jednotky nasazeny v ruském Kursku od loňského listopadu, ale v lednu se kvůli vysokým ztrátám stáhly z frontové linie. Jihokorejský poslanec Yoo Yong-won, který nedávno navštívil Ukrajinu, uvedl, že do konce února bylo zabito přibližně 400 severokorejských vojáků a dalších 3 600 utrpělo zranění.

Od začátku konfliktu Pchjongjang rovněž dodal tisíce kontejnerů s municí nebo materiálem souvisejícím s výrobou zbraní. Ruské síly již údajně na Ukrajině použily rakety vyrobené v Severní Koreji. Moskva na oplátku dodává Pchjongjangu uhlí, potraviny a léky. Ruský velvyslanec v Severní Koreji Alexandr Macegora uvedl, že děti ruských vojáků padlých na Ukrajině trávily loňské léto na prázdninách v Severní Koreji a že obě země rozšiřují vzájemné výměny studentů.

Jihokorejská armáda rovněž upozornila na možnost, že Rusko pomáhá Severní Koreji s vývojem pokročilých vojenských technologií. Tento týden severokorejská státní agentura KCNA informovala, že Kim Čong-un osobně dohlížel na test nových útočných dronů poháněných umělou inteligencí a nařídil jejich další vývoj v souladu s moderními válečnými trendy. Jižní Korea navíc tvrdí, že Pchjongjang představil nový průzkumný dron, který by mohl být částečně vyvinut s pomocí ruské technologie.

Mezitím pokračují vzájemné útoky mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve středu večer podnikly ruské síly rozsáhlý dronový útok na Charkov, při kterém bylo zraněno nejméně devět lidí a poškozena civilní infrastruktura. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tento útok uvedl, že „žádná země by tímto neměla procházet.“

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro Newsmax naznačil, že Rusko může záměrně zdržovat dosažení míru, přestože údajně projevilo zájem válku ukončit. Podle Trumpa je však možné, že Moskva „táhne jednání úmyslně pomalu.“ 

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

včera

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

včera

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

21. prosince 2025 21:45

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

21. prosince 2025 20:28

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

21. prosince 2025 19:16

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy