Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků na podporu ruské války proti Ukrajině, uvedla ve čtvrtek jihokorejská armáda podle CNN. Tento krok potvrzuje pokračující podporu Pchjongjangu Moskvě v konfliktu, který trvá již tři roky, zatímco světoví lídři se snaží dosáhnout jeho ukončení.
Podle jihokorejského Společného náčelníka štábů dorazily severokorejské posily do Ruska během ledna a února tohoto roku, čímž se celkový počet severokorejských vojáků nasazených v Rusku zvýšil na přibližně 11 000. Z tohoto počtu bylo asi 4 000 vojáků zabito nebo zraněno při bojích.
Kromě vojenského personálu dodal Pchjongjang Moskvě také významné množství krátkodosahových balistických raket a přibližně 220 kusů samohybných houfnic ráže 170 mm a vícenásobných raketometů ráže 240 mm. Jižní Korea zároveň varovala, že objem severokorejských dodávek se může v závislosti na vývoji konfliktu dále zvyšovat.
Informace o pokračující podpoře Ruska ze strany Severní Koreje přichází ve chvíli, kdy se v Paříži scházejí evropští lídři a spojenci k jednání o podpoře Ukrajiny a zajištění dlouhodobé stability v regionu. Tato schůzka se koná na pozadí nejistých snah Bílého domu o zprostředkování příměří.
Po nedávných jednáních v Saúdské Arábii oznámily Spojené státy, že Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením bojových operací v Černém moři a s dodržováním předem dohodnuté pauzy v útocích na energetickou infrastrukturu. Kreml však trvá na tom, že jakékoliv částečné příměří vstoupí v platnost pouze v případě, že budou zrušeny sankce uvalené na ruské banky a export.
Zatímco diplomatická jednání pokračují, vztahy mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se nadále prohlubují. Po podpisu historické obranné dohody se obě země zavázaly k okamžité vojenské pomoci v případě napadení jedné z nich. Minulý týden navštívil Pchjongjang ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který Kimovi předal Putinovy „nejvřelejší pozdravy“ a ujistil ho o plnění všech dříve uzavřených dohod.
Spojené státy varují, že Rusko by mohlo být blízko předání pokročilých vesmírných a satelitních technologií Severní Koreji výměnou za pokračující vojenskou podporu v bojích na Ukrajině. Podle ukrajinských úředníků byly severokorejské jednotky nasazeny v ruském Kursku od loňského listopadu, ale v lednu se kvůli vysokým ztrátám stáhly z frontové linie. Jihokorejský poslanec Yoo Yong-won, který nedávno navštívil Ukrajinu, uvedl, že do konce února bylo zabito přibližně 400 severokorejských vojáků a dalších 3 600 utrpělo zranění.
Od začátku konfliktu Pchjongjang rovněž dodal tisíce kontejnerů s municí nebo materiálem souvisejícím s výrobou zbraní. Ruské síly již údajně na Ukrajině použily rakety vyrobené v Severní Koreji. Moskva na oplátku dodává Pchjongjangu uhlí, potraviny a léky. Ruský velvyslanec v Severní Koreji Alexandr Macegora uvedl, že děti ruských vojáků padlých na Ukrajině trávily loňské léto na prázdninách v Severní Koreji a že obě země rozšiřují vzájemné výměny studentů.
Jihokorejská armáda rovněž upozornila na možnost, že Rusko pomáhá Severní Koreji s vývojem pokročilých vojenských technologií. Tento týden severokorejská státní agentura KCNA informovala, že Kim Čong-un osobně dohlížel na test nových útočných dronů poháněných umělou inteligencí a nařídil jejich další vývoj v souladu s moderními válečnými trendy. Jižní Korea navíc tvrdí, že Pchjongjang představil nový průzkumný dron, který by mohl být částečně vyvinut s pomocí ruské technologie.
Mezitím pokračují vzájemné útoky mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve středu večer podnikly ruské síly rozsáhlý dronový útok na Charkov, při kterém bylo zraněno nejméně devět lidí a poškozena civilní infrastruktura. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tento útok uvedl, že „žádná země by tímto neměla procházet.“
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro Newsmax naznačil, že Rusko může záměrně zdržovat dosažení míru, přestože údajně projevilo zájem válku ukončit. Podle Trumpa je však možné, že Moskva „táhne jednání úmyslně pomalu.“
7. července 2026 13:41
Další čínská provokace. Japonci nařkli Peking z porušování mezinárodního práva
Související
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
válka na Ukrajině , Severní Korea (KLDR)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
před 51 minutami
Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4
před 2 hodinami
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
před 3 hodinami
Zemětřesení, které nebylo. Experti objasnili údajné silné otřesy v Česku
před 4 hodinami
Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu
před 5 hodinami
Princ Harry je v Británii a dočká se i nejbližších. Meghan má s dětmi přiletět
před 5 hodinami
Miliony jsou neznámo kde. Manželé z Rychnovska opakovaně naletěli podvodníkům
před 6 hodinami
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
před 7 hodinami
Extrémně teplé počasí setrvá na západě. Meteorologové vysvětlili příčinu
před 8 hodinami
Labouristům stačil den a už je téměř jasno. Burnham má namířeno do Downing Street
před 9 hodinami
Írán nekontroluje Hormuz, zní z USA. Nezávislá zjištění ale potvrzují komplikace
před 9 hodinami
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
před 10 hodinami
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
před 11 hodinami
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
před 12 hodinami
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
před 13 hodinami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.
Zdroj: Libor Novák