KOMENTÁŘ | Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

Více než 260 mrtvých těl bylo nalezeno příslušníky izraelských ozbrojených složek na místě konání festivalu Supernova, který dne 7. října loňského roku přepadli palestinští ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tehdy připustil, že Izrael „jde do dlouhé a těžké války“. „Toto je nepřítel, který vraždí děti a matky v jejich domovech, v jejich postelích. Nepřítel, který unáší staré lidi, děti, mládež. Vrazi, kteří masakrují a vraždí naše občany, naše děti, které se jen chtěly o prázdninách bavit,“ řekl Netanjahu. 

„Jakékoli místo, kde se Hamás rozmístí, v tomto zlém městě, všechna místa, kde se Hamás skrývá a působí – proměníme v ruinu,“ dodal premiér. A nelhal – Pásmo Gazy, kde Hamás využívá civilisty jako živé štíty, aby neumírali jeho členové samotní, během několika měsíců opravdu začalo připomínat ruiny.

Izraelské síly do Pásma Gazy vskutku vtrhly vší silou a nenechaly kámen na kameni. Když Izrael začínal své boje s Hamásem, tak se na stranu těchto teroristů přidalo několik dalších hnutí v čele s Hizballáhem. Ten ostřeloval sever země tak silně, že se desítky tisíc civilistů musely vystěhovat a nechat své životy ladem.

I proto s ním Izrael o téměř rok později rozpoutal (de facto) plnohodnotnou válku. Zatímco se Hamás zdá být do jisté míry oslabený a na ústupu, „likvidace“ Hizballáhu teprve začíná. Izraelci za poslední dva týdny zvládli zabít důležité přední představitele tohoto hnutí a přinést zkázu do libanonské metropole Bejrútu, z jehož částí si teroristé udělali svou baštu.

Do toho všeho velice aktivně promlouvá Írán a jeho Islámské revoluční gardy (IRGC). Teherán dlouhodobě popisuje Izraelce jako svého úhlavního nepřítele a hrozí mu zničením. Tento teokratický režim už dvakrát vypustil salvu stovek raket proti židovskému státu, přičemž si obě země slibují vzájemnou odplatu. Naposledy se tak stalo minulé úterý poté, co Izraelci zabili lídra Hizballáhu Hassana Nasralláha.

V současnosti se Blízký východ nachází v situaci, kdy Izrael útočí v Pásmu Gazy a Libanonu, Hizballáh a Hamás útočí na Izrael a Teherán tomu všemu přidává korunu svými výhrůžkami. Do toho Izraelci bojují s dalšími teroristickými organizacemi, o nichž EuroZprávy.cz psaly například zde. Takže aktuální dění na Blízkém východě, jako to už bývá obvyklé, je nesmírně komplikované.

Američané se navíc za poslední rok rozhodli stáhnout vojáky z Iráku, kde působili hlavně jako pomocná síla v boji proti Islámskému státu. Teď jejich pozici zřejmě nahradí IRGC a tamní proíránské milice. To je pro celý region mimořádně nebezpečné, protože obdobně jako stažení USA z Afghánistánu vytvořilo mocenské vakuum vyplněné Talibánem, odchod z amerických vojsk z Iráku způsobí nástup íránských zástupných sil.

Izrael tedy před rokem spustil nevídanou válku, která si co do počtu obětí nezadá s největšími arabsko-izraelskými konflikty minulého století, při nichž se židovský stát snažil obhájit svou suverenitu. Oproti rozsáhlým frontám těchto konfliktů se většina bojů odehrává na doslova pár kilometrech čtverečních a každá vypálená raketa nebo granát může kromě kýžených teroristů zabít i civilisty – což se pravidelně děje.

I proto je válka v Pásmu Gazy úplně jiná, než co jsme zažili doposud. Média (některá podporovaná teroristy) šíří obrázky zkázy, které přinesl „zlý sionistický režim“. Tento druh propagandy ovládl všechna sociální média a řada lidí se dokonce (názorově) staví na stranu teroristických organizací.

Války v Gaze a Libanonu se tím pádem staly dalším hybridním bojištěm, které má přesah do celého světa. Kampusy amerických univerzit se staly semeništěm nebezpečných dezinformací a antisemitismu, totéž prožívá blízkovýchodní region. To, o co velké mocnosti usilovaly po dlouhé dekády – tedy vzájemné arabsko-izraelské usmíření – se změnilo v popel díky válce, která probudila a posílila starou nenávist.

Blízký východ před touto válkou rozhodně nebyl nijak zvlášť klidným místem, rozhodně zde ale neumíraly stovky lidí denně. Kombinace bojů, dezinformací a nenávisti vedou k tomu, že se míru v dohledné době zřejmě ani nedočkáme. Izrael patrně hodlá bojovat až do likvidace posledního prominentního člena Hizballáhu a Hamásu s tím, že není jisté, zda se neodhodlá k otevřené válce s Íránem. 

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Hamás komentář

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy