KOMENTÁŘ | Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

Více než 260 mrtvých těl bylo nalezeno příslušníky izraelských ozbrojených složek na místě konání festivalu Supernova, který dne 7. října loňského roku přepadli palestinští ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tehdy připustil, že Izrael „jde do dlouhé a těžké války“. „Toto je nepřítel, který vraždí děti a matky v jejich domovech, v jejich postelích. Nepřítel, který unáší staré lidi, děti, mládež. Vrazi, kteří masakrují a vraždí naše občany, naše děti, které se jen chtěly o prázdninách bavit,“ řekl Netanjahu. 

„Jakékoli místo, kde se Hamás rozmístí, v tomto zlém městě, všechna místa, kde se Hamás skrývá a působí – proměníme v ruinu,“ dodal premiér. A nelhal – Pásmo Gazy, kde Hamás využívá civilisty jako živé štíty, aby neumírali jeho členové samotní, během několika měsíců opravdu začalo připomínat ruiny.

Izraelské síly do Pásma Gazy vskutku vtrhly vší silou a nenechaly kámen na kameni. Když Izrael začínal své boje s Hamásem, tak se na stranu těchto teroristů přidalo několik dalších hnutí v čele s Hizballáhem. Ten ostřeloval sever země tak silně, že se desítky tisíc civilistů musely vystěhovat a nechat své životy ladem.

I proto s ním Izrael o téměř rok později rozpoutal (de facto) plnohodnotnou válku. Zatímco se Hamás zdá být do jisté míry oslabený a na ústupu, „likvidace“ Hizballáhu teprve začíná. Izraelci za poslední dva týdny zvládli zabít důležité přední představitele tohoto hnutí a přinést zkázu do libanonské metropole Bejrútu, z jehož částí si teroristé udělali svou baštu.

Do toho všeho velice aktivně promlouvá Írán a jeho Islámské revoluční gardy (IRGC). Teherán dlouhodobě popisuje Izraelce jako svého úhlavního nepřítele a hrozí mu zničením. Tento teokratický režim už dvakrát vypustil salvu stovek raket proti židovskému státu, přičemž si obě země slibují vzájemnou odplatu. Naposledy se tak stalo minulé úterý poté, co Izraelci zabili lídra Hizballáhu Hassana Nasralláha.

V současnosti se Blízký východ nachází v situaci, kdy Izrael útočí v Pásmu Gazy a Libanonu, Hizballáh a Hamás útočí na Izrael a Teherán tomu všemu přidává korunu svými výhrůžkami. Do toho Izraelci bojují s dalšími teroristickými organizacemi, o nichž EuroZprávy.cz psaly například zde. Takže aktuální dění na Blízkém východě, jako to už bývá obvyklé, je nesmírně komplikované.

Američané se navíc za poslední rok rozhodli stáhnout vojáky z Iráku, kde působili hlavně jako pomocná síla v boji proti Islámskému státu. Teď jejich pozici zřejmě nahradí IRGC a tamní proíránské milice. To je pro celý region mimořádně nebezpečné, protože obdobně jako stažení USA z Afghánistánu vytvořilo mocenské vakuum vyplněné Talibánem, odchod z amerických vojsk z Iráku způsobí nástup íránských zástupných sil.

Izrael tedy před rokem spustil nevídanou válku, která si co do počtu obětí nezadá s největšími arabsko-izraelskými konflikty minulého století, při nichž se židovský stát snažil obhájit svou suverenitu. Oproti rozsáhlým frontám těchto konfliktů se většina bojů odehrává na doslova pár kilometrech čtverečních a každá vypálená raketa nebo granát může kromě kýžených teroristů zabít i civilisty – což se pravidelně děje.

I proto je válka v Pásmu Gazy úplně jiná, než co jsme zažili doposud. Média (některá podporovaná teroristy) šíří obrázky zkázy, které přinesl „zlý sionistický režim“. Tento druh propagandy ovládl všechna sociální média a řada lidí se dokonce (názorově) staví na stranu teroristických organizací.

Války v Gaze a Libanonu se tím pádem staly dalším hybridním bojištěm, které má přesah do celého světa. Kampusy amerických univerzit se staly semeništěm nebezpečných dezinformací a antisemitismu, totéž prožívá blízkovýchodní region. To, o co velké mocnosti usilovaly po dlouhé dekády – tedy vzájemné arabsko-izraelské usmíření – se změnilo v popel díky válce, která probudila a posílila starou nenávist.

Blízký východ před touto válkou rozhodně nebyl nijak zvlášť klidným místem, rozhodně zde ale neumíraly stovky lidí denně. Kombinace bojů, dezinformací a nenávisti vedou k tomu, že se míru v dohledné době zřejmě ani nedočkáme. Izrael patrně hodlá bojovat až do likvidace posledního prominentního člena Hizballáhu a Hamásu s tím, že není jisté, zda se neodhodlá k otevřené válce s Íránem. 

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Hamás komentář

Aktuálně se děje

před 34 minutami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

Počasí se má v týdnu ještě vylepšovat, slibuje aktuální předpověď

Počasí se v týdnu teplotně přiblíží k normálu, který je běžný pro polovinu dubna. Maximální teploty v následujících dnech vyšplhají až na 21 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy