KOMENTÁŘ | Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry

Už ve středu dopoledne bylo jasné, že Trump na další čtyři roky zasedne jako šéf Bílého domu. EuroZprávy.cz o amerických volbách pravidelně informovaly a teď přišel čas na jejich zhodnocení. Trump porazil svou protikandidátku Kamalu Harrisovou docela jednoznačně. Získal většinu swing states (v době psaní tohoto článku ještě nebyly sečtené Arizona s Nevadou, kde vedl), což mu zajistilo solidní náskok a suverénní překročení hranice 270 volitelů.

Zatímco (nejen) západní lídři Trumpovi vřele gratulují, v jejich hlavách se patrně připravují na scénáře, které můžou přijít ještě přes inaugurací. Tentýž pocit vnímají lídři Ukrajiny a Ruska, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Zatímco Ukrajinec Trumpovi gratuloval prakticky bezprostředně, Rus byl zdrženlivější – nakonec ale přece jen blahopřání vyjádřil.

Expertka na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová v rozhovoru pro náš server připomněla slova, že „když Amerika kýchne, svět se nachladí“, a že to teď „vypadá na pořádnou chřipku“. Expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek pak zmínil, že během jeho vlády „hrany nebudou tak ostré“, jako jeho rétorika při kampani.

Bezpečnostní expert Lukáš Visingr prohlásil, že Trump může být de facto „konvenční“ republikánský prezident. Je ale potřeba si odmyslet veškeré nadsazení, které své rétorice přidává – a Trumpův záměr je eventuálně docela srozumitelný. Jeho program se bude zaměřovat (mimo jiné) na boj proti ilegální migraci, ukončení války na Ukrajině, ekonomický protekcionismus a fakticky také posílení Evropy.

Tak vypadá jeho program, pokud si odmyslíme veškeré egoistické a agresivní výpady. Už v minulém období Trump dokázal „donutit“ Evropu, aby investovala do své obrany a bezpečnosti – a především, aby se přestala tolik spoléhat na Spojené státy.

Právě Evropa (respektive Evropská unie) vnímala přicházející prezidentské volby v USA intenzivně. Minule totiž tyto země neměly jistotu, že se za něj Trumpova Amerika postaví v nejhorší chvíli – kdy budou napadeny. To donutilo evropské země investovat do obrany a alespoň trochu zlepšit kvalitu armád a přípravu na případnou válku.

A jak pro EuroZprávy.cz popsal bezpečnostní expert Visingr – bez tohoto Trumpova přístupu by Evropa neměla dostatečné kapacity na to, aby mohla podporovat Ukrajinu způsobem, jakým to dělá od začátku ruské plnohodnotné invaze.

Žádný expert si ale nemůže být definitivně jistý tím, jaké ve skutečnosti bude Trumpovo druhé prezidenství. Jeho nepříliš průhledná osobnost zajišťuje, že nikdo neví, co ve skutečnosti udělá. To děsí nejen Evropu, ale především Rusko a Ukrajinu.

Sám Visingr připustil, že pokud Putin nebude jednat o míru tak, jak si Trump přeje, může se velmi pravděpodobně stát, že Zelenskyj „nebude vědět, co dělat s americkými zbraněmi“ – a to zkrátka proto, že Trump tak intenzivně zvýší podporu Ukrajině.

Také proto zřejmě Putinova gratulace přišla tak rychle poté, co mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl, že by ruský prezident Trumpovi měl gratulovat. Vlivný člen Putinova kruhu necelý den předtím zmínil, že USA jsou do konfliktu na Ukrajině přímo zapojeny a Trumpova slova o rychlém ukončení konfliktu označil za „přehnaná“.

V rámci týdnů může nastat situace, kdy se Trump či jeho blízcí spolupracovníci začnou setkávat se Zelenským a Putinem. Tito dva lídři budou primárně zodpovědní za následující vývoj. Pokud Putin bude nadále trvat na svých nepřijatelných podmínkách, podle Visingra se Trump urazí a naštve.

Naopak jestliže Zelenskyj na jednání přistoupí (což Ukrajina otevřeně připouští delší dobu), Spojené státy Kyjevu pomohou ještě daleko víc. Těchto dvou faktorů si jsou Moskva i Kyjev moc dobře vědomí – a je jen a pouze na nich, jestli si vyberou Trumpův hněv nebo ochotu. Obě strany velice dobře vědí, co hněv i ochota znamenají – a musejí s tím kalkulovat při každém dalším kroku.

Moskva by ráda měla ještě před mírovým jednáním záruku o tom, že získá území, která ještě v roce 2022 „anektovala“ – přičemž je ani nedokázala dobýt. Kyjev má podle této logiky daleko nižší požadavky a je pravděpodobné, že Trump jako pověstný „deal-maker“ na tyto požadavky přistoupí mnohem raději.

Putinova gratulace tedy nebyla pouze prázdným gestem. Potřeboval budoucímu lídrovi USA ukázat, že je ochotný minimálně mluvit o mírových jednáních. Trump si toho je vědom a pravděpodobně zapomněl na původní odmítnutí Kremlu gratulovat mu. Teď jsou Rusko i Ukrajina na stejné vlně, ačkoli podle Visingra Kyjev „tahá za delší konec provazu“. Zelenskyj totiž promluvil o míru prostřednictvím síly, na což „Trump slyší“.

Republikánskému exprezidentovi – a budoucímu prezidentovi – totiž síla vůbec není cizí, právě naopak. Zelenskyj tímto způsobem u Trumpa vyvolá respekt k ukrajinské věci a moc dobře to ví, jinak by o „míru prostřednictvím síly“ vůbec nemluvil. V případě vítězství Harrisové by takovou věc zřejmě vůbec nezmínil.

Trump, Zelenskyj a Putin za poslední den začali hrát geopolitické šachy, které můžou velice brzy ukázat, kam nejen ukrajinský konflikt – ale i vztahy mezi USA a Ruskem, budou směřovat.